Prodloužení životnosti Dukovan může fungovat, ale delší váhání by vedlo k dovozu elektřiny, soudí Pačes

Nahrávám video

Energetická společnost ČEZ není schopna stavět v Česku z vlastních zdrojů nové jaderné bloky, domnívá se odborník na energetiku, bývalý předseda dozorčí rady ČEZu a někdejší šéf Akademie věd Václav Pačes. V pořadu Byznys ČT24 uvedl, že ČEZ by výstavbu mohl financovat jen zčásti, ale musel by mít garanci výkupní ceny vyráběné elektřiny. Možným řešením by podle Pačese spíše bylo, aby vítěz tendru na stavbu vložil do celé akce své peníze a zároveň při ní v maximální míře využil české průmyslové kapacity.

Pačes zároveň řekl, že zvažované prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany do roku 2045 (a podobně pak později i Temelína) by mohlo fungovat. 

ČEZ ve čtvrtek oznámil, že prověřuje možnosti provozu nynějších bloků Jaderné elektrárny Dukovany přibližně do roku 2045, zatímco dosavadní strategie počítá s jejich odstavováním okolo roku 2035. Prodloužení firma zvažuje kvůli zajištění kontinuity výroby elektřiny v této lokalitě do spuštění nového jaderného zdroje. ČEZ připravuje v Dukovanech stavbu jednoho až dvou nových jaderných bloků, konečné rozhodnutí o termínech výstavby ale zatím nepadlo. ČEZ, vlastněný ze 70 procent státem, je majitelem Dukovan i Temelína. 

Energetika
Zdroj: ČT24

Bývalý šéf Akademie věd připomněl současné celosvětové tendence prodloužit životnost jaderných elektráren. V Česku se to odvíjí od toho, že není jasné, jak by se výstavba financovala a zda vůbec by se měly další bloky stavět. Upozornil zároveň na riziko, že čím déle se bude diskuse táhnout, tím pravděpodobnější je, že lidé jádro nakonec přestanou podporovat. „Kdo ví, zda se budou nějaké nové bloky stavět,“ dodal.

Zároveň zdůraznil, že pokud by se stavba nových zařízení uskutečnila, neznamenala by navýšení kapacity tuzemské výroby elektřiny, ale pouze nahrazení výkonu současných jaderných bloků. Navíc v Česku se budou zavírat uhelné elektrárny a těch pár, které zbudou, budou podle něho ekologizovány.

Současné odklady a váhání by však zároveň mohly vést k soustředění se na jaderné reaktory čtvrté generace. Ty mají oproti současným velkým jaderným blokům řadu výhod, „ale ještě nejsou na potřebné úrovni a bylo by to velmi drahé“, míní Pačes. 

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti okolo financování. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělí řekla, že o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku by mělo být jasno do dubna letošního roku. Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je podle ní ale předčasné.

Pačes také zpochybnil některé odhady, že by náklady na nový blok činily 200 miliard korun. Podle něho by to bylo podstatně více. „ČEZ sám to nemůže unést a nemůže to financovat,“ míní. Vedlo by to i ke sporům s minoritními akcionáři ČEZu.

V případě výběru jiného, zahraničního investora, by pak náklady výstavby byly menší, ale zároveň i výnosy z provozu by nebyly tak velké. „Není možné čekat, aby to někdo investoval, a pak z toho nic neměl,“ dodal Pačes. 

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní firmu Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. 

U korejské firmy si není Pačes jistý, jestli už dělala takto velký projekt. Rosatom by to podle něj dokázal, ale v tomto případě jde o politickou otázku. Na druhou stranu Pačes soudí, že pokud už by ruská firma nové bloky stavěla, tak by pak nebezpečí jednání, které by Česku nevyhovovalo, nebylo zase tak velké. Také Westinghouse je podle Pačese solidní, velká firma a jejím nedávným finančním problémům nepřikládá velkou váhu. „Všechny firmy jsou určitě vážnými uchazeči,“ dodal. 

K současnému odklonu Německa od uhlí i jádra Pačes řekl, že Česko je v jiné situaci. „U nás není takový vítr ani slunce. Při útlumu uhelných elektráren za chvíli už nebudeme tak velcí exportéři energie jako dosud. A pokud bychom odstavovali jaderné bloky a ničím je nenahrazovali, tak bychom ji museli dovážet. A to je otázka odkud a za kolik,“ myslí si.  

Německo by nejpozději v květnu mělo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) mít návrh zákona, který přesně stanoví, kdy a jakým způsobem země přestane používat energii z uhlí. Podle doporučení takzvané uhelné komise by se tak mělo stát nejpozději v roce 2038, informovala agentura ČTK. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...