Propočty, stěhování, kancelářské rošády. Velký byznys se připravuje na tvrdý brexit

Nahrávám video

Velký byznys stupňuje své přípravy pro případ chaotického odchodu – tedy tvrdého brexitu bez dohody – Velké Británie z EU. Některé společnosti propočítávají nejrůznější logistické varianty, jiné uvažují o zřízení evropských centrál, další pak zvažují přesun celých továren.

Obří námořní společnost P&O změní vlajku, pod níž plují její lodě. Britskou vystřídá kyperská, částečně i proto, aby si firma uchovala daňové zvýhodnění Unie.  

Evropský výrobce letadel Airbus ve čtvrtek varoval, že může svou výrobu křídel přesunout z Británie, pokud země odejde z Evropské unie bez dohody. Společnost tam zaměstnává 14 tisíc osob.

„V případě brexitu bez dohody budeme muset učinit pro Británii potenciálně velmi škodlivé rozhodnutí,“ prohlásil šéf společnosti Tom Enders. Ve videu na stránkách firmy řekl, že jeho firma sice nemůže okamžitě přesunout velké továrny z Británie do jiných částí světa, mohla by ale být nucena přehodnotit budoucí investice v případě, že by nastal brexit bez dohody.

„Brexit hrozí zničit století vývoje založeného na vzdělání, výzkumu a lidském kapitálu,“ řekl v dosud nejostřejším varování. Kritici však už dříve možný přesun výroby zpochybnili. Tvrdí, že hlavní závod na výrobu křídel v Broughtonu pracuje efektivně, dalším plusem je pak slabá libra, píše agentura Reuters. 

Britská zpravodajská společnost BBC zvažuje, že po brexitu založí v Bruselu svou novou základnu v EU, aby tam mohla dále vysílat. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na belgického premiéra Charlese Michela, který tuto možnost probíral na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem.

„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle listu The Guardian přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Bude-li chtít BBC po odchodu Británie z EU vysílat dále v unijních zemí své mezinárodní programy, například BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth, bude potřebovat licenci udělenou v Unii.

„Frustrovaní? To samozřejmě jsme“

Zamotanou hlavu mají i ve společnosti Freshcut Foods, která se zabývá dovozem zeleniny ze zemí EU, v tomto období zvláště z jižního Španělska. „Obáváme se, že dodávkový řetěz bude přerušen a nebudeme mít k dispozici žádné suroviny,“ řekl její ředitel David Bondi. 

Kvůli frontám u kanálu La Manche by zelenina mohla skončit v kontejnerech. Společnost totiž nemůže skladovat čerstvé ingredience déle než den. I dvanáctihodinový časový skluz je pro uchování čerstvosti kritický. Nejistá situace zároveň narušuje plánování obchodu firmy do budoucna. Své ztráty v případě ekonomického chaosu, zavedení tarifů na zboží a celních kontrol vyčíslila na jeden milion liber ročně.

„Tohle je velmi komplexní byznys. Závazně se domlouváme s dodavateli na tom, jaké produkty budou pěstovat do konce příštího léta. Do brexitu zbývají dva měsíce a stále nevíme, jaká opatření se budou vztahovat na dovážené zboží do Spojeného království. Takže jsme frustrovaní? To se vsaďte, že jsme,“ řekl Bondi. 

O závažných ekonomických dopadech neřízeného odchodu mluví i konfederace britského průmyslu nebo někteří členové vlády Theresy Mayové. „Rozhodně si nepřeji brexit bez dohody a tvrdě pracujeme na tom, abychom se mu vyhnuli,“ řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Sklady se plní léky i kosmetikou

Švýcarská farmaceutická společnost Novartis a francouzský výrobce kosmetiky L’Oréal zvyšují zásoby svých produktů v Británii v rámci příprav na odchod země z Evropské unie. Novartis, který patří k největším výrobcům léků na světě, vyzval britskou vládu, aby podnikla kroky k ochraně dodavatelských řetězců. „Je životně důležité, aby vláda učinila z minimalizace narušení dodávek léků nejvyšší prioritu v době, kdy se připravuje na možný neřízený brexit,“ uvedla firma.

„Chystáme se na všechny scénáře,“ uvedl šéf společnosti L’Oréal Jean-Paul Agon. Upozornil, že Británie se na celkových tržbách podniku podílí zhruba třemi procenty, takže by pro něj brexit bez dohody neznamenal žádnou dramatickou újmu. Dodal nicméně, že firma zvyšuje své zásoby v Británii, kde již nemá výrobní základnu.

Čas na vyjednávání se krátí. K nalezení společné řeči vyzvala v pátek i britská královna Alžběta. Podle komentátorů narážela právě na debatu o brexitu v rozhádaném parlamentu. Jestli si poslanci vzali její slova k srdci, bude možná jasné už příští úterý, kdy budou hlasovat o dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 18 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 23 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.