Průměrná sazba hypoték je nejnižší za více než 2,5 roku, v červenci klesla na 2,15 procenta

Průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,15 procenta z červnových 2,21 procenta. Sazba klesá čtvrtý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v listopadu 2017, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky letos v červenci poskytly hypotéky v celkovém objemu 21,6 miliardy korun. Letošní červenec se tak stal nejsilnějším sedmým měsícem za dobu zveřejňování indexu. Meziročně se objem hypoték zvýšil o více než šest miliard korun a proti červnu o 650 milionů korun.

„Průměrná úroková sazba hypoték i nadále klesá a dostává se na úroveň listopadu 2017. Podle našeho názoru není v dohledné době žádný relevantní důvod, aby se trend otočil,“ uvedl specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Stejně jako objemy poskytnutých hypoték rostly v červenci i jejich počty. Banky sjednaly 7867 hypoték, což je meziročně o 1252 více a proti červnu letošního roku o 246 hypoték více.

„V červenci se pravděpodobně ještě dotahovaly hypotéky, které byly rozjednány před začátkem prázdnin. Přesto je výsledek objemu sjednaných hypoték nad očekávání, protože v letním období zpravidla dochází k útlumu,“ řekl ředitel hypoték Raiffeisenbank Milan Voldřich. Je podle něj evidentní posun poptávky z jara, tedy z doby největšího dopadu koronavirové nákazy na běžné fungování lidí, na letní měsíce. Na přelomu července a srpna už ale registruje pokles poptávky obvyklý pro dobu dovolených.

Podle hypotečního specialisty realitní společnosti Bidli Daniela Horňáka kvůli koronavirové situaci lidé vyměnili dovolené za prohlídky nemovitostí a tak zájem o nové bydlení i v měsíci tradičního poklesu lámal rekordy. Trh se podle něj bude i v dalších měsících chovat, jako kdyby žádná krize nebyla. Pořízení vlastního bydlení je díky nízkým sazbám nyní výhodné a investice do nemovitosti je právě v době strachu z budoucnosti jedním z hlavních směrů, dodal.

Od ledna do července byly poskytnuty hypoteční úvěry za více než 131 miliard korun. Za prvních sedm měsíců roku banky poskytly hypotéky za více než 130 miliard pouze v roce 2017.

„Je šance, že letošní rok bude atakovat rekordní objemy z let 2016 a 2017. Pro banky by ale byl velký úspěch, kdyby objem poskytnutých hypoték překročil hranici 200 miliard korun,“ podotkl Sýkora. 

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera je potřeba ale také vzít v potaz, že první polovina minulého roku byla slabší, protože se projevil efekt předzásobení z konce roku 2018.

„Prvních sedm měsíců letošního roku je však z pohledu objemu nových hypoték nejsilnější od roku 2017, kdy se poskytlo přes 133 miliard korun. Teprve ale v následujících měsících budeme moci říct, zda poslední silné měsíce nebyly efektem odložené poptávky, což by znamenalo, že objemy nových hypoték v dalších měsících opět zvolní,“ konstatuje.

Pokles hypotečních sazeb se zřejmě zastaví

Pokles úrokových sazeb tak podle něho zrcadlí vývoj na trhu, kde tržní sazby delší splatností z titulu koronaviru a poklesu sazeb centrálních bank v posledních měsících výrazně propadly. V posledních dvou měsících však opět začaly mírně růst a nedostaly se tak pod úrovně z roku 2016.

„Z toho titulu se tak hypoteční sazby velmi pravděpodobně také nedostanou pod svá minima z konce roku 2016, kdy se krátce pohybovaly v průměru pod 1,8 procenta. V té době byla situace jiná i v tom, že nízké sazby byly doprovázeny příznivým ekonomickým vývojem, který vedl ke snižování nákladů za riziko, jelikož podíl nesplácených úvěrů se postupně snižoval,“ vysvětluje Seidler. Současná situace je ale jiná, banky budou muset dříve či později náklady na riziko zvýšit.

„Nesplácené (v nové terminologii nevýkonné) úvěry na bydlení sice prozatím nerostou a činí u úvěru na bydlení jedno procento, v případě hypotečních úvěru pak 0,85 procenta, což je historické minimum, to je však dáno současným dluhovým moratoriem. V něm se v tuto chvíli však nachází až třináct procent úvěrů na bydlení. Lze ale předpokládat, že alespoň malá část z nich nebude řádně splácena po konci moratoria, což podíl nesplácených úvěrů, a tudíž náklady za riziko, bankám zvýší,“ vysvětluje. 

Další mírný pokles hypotečních sazeb tak může v následujících měsících ještě přijít, poté by se však podle něho měl zastavit, nejen kvůli vývoji tržních sazeb, ale i právě kvůli zmíněné ceně za riziko. „Minima z konce roku 2016 tak velmi pravděpodobně hypoteční sazby nedosáhnou,“ dodává Seidler.

Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové jsou ale teď díky padajícím úrokům a zrušení omezení ze strany ČNB hypotéky dostupnější pro stále více lidí, což se projevuje právě i na zvyšujících se prodejích. „Rekordní objemy poskytnutých úvěrů svědčí o tom, že zájem o nové bydlení roste, ačkoli predikce byly v počátku krize často opačné. Investice do bydlení je sázka na jistotu a lidé si to velmi dobře uvědomují,“ dodává.

Průměrná hypotéka dosáhla v červenci 2 745 277 korun. Poprvé od února 2019 tak klesla. Její vývoj jde ruku v ruce s vývojem cen nemovitostí. Pokles průměrné hypotéky tak může naznačovat, že ceny nemovitostí klesají. 

Jak ale uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, nejvýraznější překážkou pro nákup nemovitostí zůstávají právě vysoké ceny na realitním trhu, které se ani v rámci pandemie koronaviru nesnížily. Hypotečnímu trhu ale podle něho pomohlo, že Česká národní banka už dříve zrušila doporučení ohledně limitu ukazatele DTI, který vyjadřuje poměr celkového dluhu žadatele o hypotéku vůči výši jeho čistého ročního příjmu.

A od července pak navíc došlo ke zrušení i dalšího doporučení ČNB, tentokrát ohledně limitu ukazatele DSTI, který vyjadřuje poměr měsíční splátky dluhu vůči čistému příjmu. „V této souvislosti je však nutné upozornit, že peníze z hypoték nakonec skončí na realitním trhu, kde kvůli nedostatku nemovitostí lze očekávat další růst cen,“ míní Křeček. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...