Restaurace sčítají ztráty. S dalším provozem jich ale počítá výrazně víc, než se před měsícem zdálo

Nahrávám video

Pandemie uštědřila silnou ránu i podnikům v pohostinství, které musely své provozovny uzavřít. Část z nich přešla na režim výdejních oken či donáškové služby. Přesto se některé nevyhnuly propouštění, někde se pak dočasné uzavření změnilo na trvalé.

Pražská restaurace Etnosvět je prázdná. Po dvouměsíčním výpadku už nikdy neotevře. Původně se přitom měla přesunout do centra Prahy. Její provozovatelé už převezli všechny suroviny do své druhé restaurace.

„Vzhledem k tomu, že přišla pandemie koronaviru, tak to pro nás úplně nedává smysl. Turisté se do centra Prahy vrátí bůhví kdy, a proto tuto restauraci už znovu neotevřeme,“ řekla Helena Slavíková, která je zodpovědná za marketing a PR restaurací Etnosvět a Spojka Karlín. 

Některé pracovníky pak přesunuli do jiného podniku. Zbytek propustili. Sedmdesát procent zaměstnanců z obou restaurací muselo odejít úplně. Z těch zbývajících vedení složilo nový tým. O čtyři kilometry dál v pražském Karlíně nyní dokončují poslední detaily, zahrádku otevřou ve čtvrtek.

Situace bude lepší, než se čekalo

Podle původních odhadů mohly už navždy zůstat židle nahoře ve více než dvou tisících restaurací. Nakonec by jich ale mohlo být mnohem méně, naznačil průzkum Plzeňského Prazdroje.

 Může za to nejspíš několik faktorů. „Zřejmě dobré počasí i to, že restaurace otevírají dřív, než se očekávalo. Valná většina hospodských se do toho chce pustit, chtějí ještě zabojovat. Těch, kteří neotevřou je teď kolem čtyř, pěti procent,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. 

Někteří končí…

Naopak skončí například obchod s rybími specialitami, havířovská prodejna Od Helenky. V úterý balil její majitel Lukáš Votrubec jedny z posledních sklenic rybích karbanátků, které pošle zákazníkům. Chystá se definitivně zavřít. Po dvou letech provozu. 

„Koronavirus pro nás byl posledním hřebíčkem do rakve, protože začátek toho podniku jako takového byl hodně špatný, dal jsem do toho hodně peněz,“ říká Votrubec. Začal sice s úspornými opatřeními, ale nestihl je už dokončit. Spolu s koronavirem přišel totiž zákaz farmářských trhů a další omezení.

„V ten moment přišla první vlna paniky, obchody se lekly, co bude dále a stornovaly objednávky. Bojovaly samy za sebe, to je zcela logické, takže pozrušovaly objednávky a mně zůstal plný sklad a neměl jsem kde prodávat,“ řekl majitel. 

Podle průzkumu společnosti Reservio čtvrtina živnostníků nyní očekává existenční potíže. „U OSVČ byly podpůrné dotační projekty dostačující. Co se týká společností s ručením omezeným, tak podle našich informací víc než polovina z nich musela buď omezovat nějaké spolupráce nebo dokonce propouštět,“ uvedl ředitel Reservia Boris Bošiak.

… jiným pomohl internetový prodej

I menší firmy se tak v posledních týdnech stále více zaměřují na internetový prodej. To udělali také v prodejně popcornu Bobpcorn. Dodávali ho třeba na trhy a festivaly. Omezení kvůli koronaviru je zasáhla po půlroce fungování.

„E-shop nás zachránil. Začalo to růst strašně rychle. Naštěstí jsme si oddechli, po těch prvotních obavách, že nás situace zlikviduje,“ uvedla spolumajitelka Adina Bálková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 25 mminutami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 15 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 21 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 22 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.