Ceny ropy se výrazně zvyšují, severomořský Brent je nejdražší od loňského září. Trh reaguje na zprávy, že Spojené státy při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabily velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního. Narůstají tak obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh.
Severomořská ropa Brent, která je považována za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, krátce před 09:00 SEČ přidávala 3,1 procenta na 68,30 dolaru za barel. Později během dne přesahovala úroveň 69 dolarů za barel.
„Cena ropy typu Brent tak vzrostla na své maximum od 17. září loňského roku, kdy během panické situace bezprostředně po útocích na saúdskoarabská ropná zařízení ještě přesahovala úroveň 69 dolarů za barel. Nad tuto úroveň se od té doby nedostala, až dnes, kdy zatím dosáhla nejvýše úrovně 69,16 dolaru za barel. Je ale možné, že během dne tuto hodnotu ještě překoná,“ konsatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala ráno nárůst skoro o tři procenta na 62,99 dolaru za barel.
Solejmání a několik dalších lidí zahynulo při útoku na konvoj u letiště v Bagdádu. Pentagon oznámil, že šlo o rozhodnou obrannou operaci, jejímž smyslem bylo ochránit americký personál působící za hranicemi a odradit Írán od dalších útoků. Ropní obchodníci se ale teď obávají, že útok nezůstane bez odezvy Teheránu a že se opět vystupňuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.
„Dlouhodobě třaskavá situace na Blízkém východě se tak opět dostává do středu zájmu světových trhů. Růst napětí může přerůst v otevřený konflikt, který by vyhnal cenu ropy dále, výrazně výše,“ doplňuje Kovanda.
„Rizika na straně nabídky zůstávají na Blízkém východě zvýšená. Můžeme vidět, že se dál zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a bojovníky, které v Iráku podporuje Írán,“ sdělil agentuře Reuters analytik Edward Moya ze společnosti OANDA.
Cena ropy reaguje na napětí méně než dříve, říká Kovanda
Nicméně, podle Kovandy cena ropy obecně reaguje postupně se stále menší intenzitou na stupňování napětí na Blízkém východě. Zejména proto, že region už není z hlediska světových dodávek strategické suroviny tak důležitý jako v minulosti.
„Rozvoj břidličné těžby v Severní Americe v posledních letech vede ke geografickému ,rozprostření‘ klíčových ropných kapacit i do jiných světových oblastí, které zdaleka nejsou tak geopoliticky třaskavé. Tento faktor zásadně tlumí dopad stupňování blízkovýchodního napětí na světové ceny ropy, protože ropní obchodníci se nemusí tolik jako v minulosti obávat dalšího ,ropného šoku‘,“ říká.
Podle agentury Reuters už také zahraniční ropné společnosti evakuují své zaměstnance – americké občany – z pracovišť v Basře. Několik desítek lidí míří na letiště. Irácké úřady tvrdí, že evakuace neovlivní ropné operace ani export.
Irák je druhým největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Denně vyváží asi 3,4 milionu barelů suroviny – převážně z jižního přístavu Basra.
Hrozí Česku zdražení benzinu o korunu?
Benzin v České republice sice na Nový rok zdražil ze dne na den, a to nejvýrazněji za posledních takřka pět let, o 25 haléřů na litr. Nebývale citelně zdražila přes silvestrovskou noc také nafta, ovšem tyto cenové nárůsty nesouvisely podle Kovandy s vývojem ceny ropy.
„Prodejci pohonných hmot v Česku s příchodem nového roku upravovali své ceníky a snažili se navýšit marži,“ zdůvodňuje. Zároveň ale míní, že pokud by napětí na Blízkém východě dále houstlo, během ledna benzin i nafta v Česku poměrně výrazně zdraží.
„Muselo by však jít o trvalejší růst blízkovýchodního napětí. Nyní je těžké odhadnout, zda zmíněný americký útok bude spíše jen jednorázovou záležitostí, nebo zda spustí spirálu stupňujícího se napětí. V tom druhém případě by během ledna mohl benzin zdražit až o korunu na litr, na cenu 33 korun, přičemž nafta by poskočila rovněž zhruba o korunu, na 32,70 korun za litru“, upřesňuje.
Podle Kovandy však s ohledem na letošní prezidentské volby v USA lze sázet spíše na to, že americký prezident Donald Trump nebude chtít dále přilévat oleje do ohně blízkovýchodní situace. „Pokud se tak stane, a situace na Blízkém východě se zase uklidní, český řidič bude během ledna čelit nejvýše jen mírnému nárůstu cen pohonných hmot, v rozsahu nejvýše nižších desítek haléřů,“ říká.
Efekt růstu cen ropy na ceny pohonných hmot v Česku bude v takovém případě ještě tlumit vůči dolaru zlehka posilující koruna.
Zlato je blízko maxima za šest let
Cena zlata se v pátek vyšplhala na čtyřměsíční maximum a dostala se do blízkosti nejvyšší úrovně za více než šest a půl roku. Investoři nákupem žlutého kovu reagují na zprávu o útoku amerických vojáků, při kterém v Bagdádu zemřel vlivný íránský generál Kásem Solejmání.
Cena zlata podle údajů agentury Bloomberg vykazovala kolem 15:00 SEČ nárůst o 1,1 procenta na 1546 dolarů (zhruba 35 200 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Během dne vystoupila až na 1551,52 dolarů za troyskou unci. Dostala se tak nejvýše od začátku loňského září, kdy se vyšplhala na více než šestileté maximum 1557 dolarů. Zlato je považováno za bezpečnou investici v období politické či ekonomické nejistoty.
Pokud se cena zlata vyjádří v eurech, je už teď v blízkosti rekordních 1403 eur, kde byla loni v září. Aktuálně se prodává zhruba za 1388 eur za troyskou unci.
„Za nejnovějším růstem ceny zlata stojí výhradně geopolitické napětí,“ uvedl analytik Carsten Fritsch ze společnosti Commerzbank. „K překonání zářijového maxima bude zapotřebí další eskalace (napětí),“ dodal. Pozornost investorů se podle něj bude soustředit rovněž na další vývoj obchodních rozhovorů mezi Spojenými státy a Čínou.
