Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.

„S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.

Ekonom a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls poznamenal, že je zatím obtížné říci, jestli vláda bude muset přistoupit ke korekci rozpočtu. Domnívá se ale, že ano.

Stanjura upozornil, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl šéf státní kasy.

Ministři jsou s červnovým vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Mluví o pozitivním trendu a věří, že schodek se bude i dál snižovat. „Je to příznivější zpráva, nemění to ale nic na tom, že stát musí šetřit,“ upozornil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Šéf zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si zase myslí, že stát musí především hledat úspory v mandatorních výdajích. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si také myslí, že je vše na dobré cestě, aby stát dokázal plánovaný schodek dodržet.  

S úpravou rozpočtu jako takového by ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě počkal, sám ale na svém resortu změny plánuje, počítá s tím, že bude i nadále šetřit.  

ANO: Nejhorší výsledek v historii

Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová míní, že bez triků není možné na letošek schválený rozpočet dodržet. Uvedla, že deficit v polovině roku dosáhl 73 procent plánu, což je nejhorší výsledek v novodobé české historii. Na příjmové straně rozpočtu podle ní přetrvávají problémy s výběrem daní, na výdajové s čerpáním prostředků z končícího programového období EU.

Vládě vyčítá nezapočítání prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů, špatně nastavenou windfall tax, chybějící peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) či nemožnost získat prostředky z Modernizačního fondu.

„Já se domnívám, že rozpočet nemůže být postavený na tom, kolik se podaří vypumpovat peněz ze státních firem, jako je ČEZ nebo Lesy ČR, a rozhodně bez zastavení nějakých investičních akcí není možné schodek dodržet,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Nahrávám video

Zatímco květen bývá pro rozpočet nepříjemným měsícem tradičně, červen přináší například peníze z Evropské unie, řekl ČT24 Hindls. „Pokud půjde o porovnání třeba s loňským červnem, tak jsme na tom zhruba o 32 miliard hůře, protože loni saldo bylo 183 miliard,“ shrnul.

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.

Červen obecně je pro ministry financí hezký měsíc, potvrdil také ekonom Michal Skořepa. „Myslím si, že většina ministrů se na červen vysloveně těší a letos to bylo dvojnásob, protože prvních pět měsíců bylo hodně nešťastných,“ zhodnotil. Letošní pololetní výsledek byl podle ekonoma zvláštní, protože se ministerstvu podařilo prosadit příjem 45 miliard evropských peněz.

Nahrávám video

„Zrovna evropské peníze jsou položka, kde ministerstvo má vůli s těmi čísly žonglovat,“ podotkl Skořepa. „Zkrátka velká část zlepšení je dána mimořádným králíkem z klobouku, který se pravděpodobně už opakovat nebude,“ dodal. 

Letos evropské příjmy činily 47,3 miliardy korun, z toho 44,5 miliardy tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.

Vládní dluh

V pondělí také Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil informace o dluhu vládních institucí v prvním letošním kvartálu. Činil 3,099 bilionu korun, meziročně stoupl o 415,3 miliardy. V prvním čtvrtletí vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 100,9 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 31,9 miliardy.

K tomuto výsledku podle ČSÚ nejvíce přispěly vyplacené sociální dávky. Hospodaření ústředních vládních institucí skončilo v deficitu 136,6 miliardy korun, naopak místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 35 miliard korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v mírném přebytku 0,8 miliardy korun.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí stouply meziročně o 12,6 procenta a dosáhly 40,6 procenta HDP. „Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů, sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu,“ uvedli statistici. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 16 procent, dosáhly 46,5 procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 18 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 18 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.