Soumrak „královny nebes“. Aerolinky British Airways vyřazují z provozu letadla Jumbo Jet

Britská letecká společnost British Airways se rozhodla ukončit provoz všech svých velkokapacitních letadel Boeing 747 přezdívaných Jumbo Jet. Reaguje tak na prudký útlum letecké přepravy v důsledku koronavirové krize. Firma je s 31 stroji největším provozovatelem těchto letadel na světě, informoval server BBC.

„S velkou lítostí můžeme potvrdit, že hodláme s okamžitou platností ukončit provoz celé naší flotily letounů 747,“ uvedl mluvčí podniku. „Vzhledem k útlumu v dopravě způsobenému globální pandemií covidu-19 je nepravděpodobné, že se naše velkolepá 'královna nebes' ještě někdy vrátí do komerčního provozu British Airways,“ dodal.

Letouny 747 tvoří přes deset procent celkové flotily British Airways, upozornila BBC.

Agentura Bloomberg začátkem července informovala, že Boeing se chystá produkci letounů 747 ukončit. Boeing tato letadla vyrábí zhruba 50 let, poslední letoun z nejnovější řady 747-8 by podle zdrojů agentury Bloomberg měl továrnu firmy v Seattlu opustit zhruba za dva roky.

Boeing 747-100 (Jumbo Jet)
Zdroj: Wikipedia.org

Letouny Jumbo Jet vstoupily do služby v roce 1970, jako první je na linku z New Yorku do Londýna začaly nasazovat aerolinky Pan Am. Během půl století se vyrobilo přes 1550 „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech ale o tento typ letadla zájem pomalu upadal,  a to i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího letounu určeného k přepravě cestujících.

Během let prošel Boeing 747 řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze 200 a 300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Boeing i Airbus ruší místa

Letos výrobce letadel tvrdě zasáhla koronavirová krize, která vedla k prudkému omezení letecké dopravy. Boeing na konci května oznámil, že hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 tisíc zaměstnanců.

Evropský konkurenční výrobce letadel Airbus pak představil plány na zrušení 15 tisíc pracovních míst. To odpovídá více než deseti procentům jeho celkové pracovní síly. Podnik zároveň uvedl, že s návratem letecké přepravy na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nepočítá dříve než v roce 2023. Varoval také, že by to mohlo být až v roce 2025.

Nadále se chystá vyrábět všechny modely, „ale pomalejším tempem“, řekl na konci června šéf společnosti Guillaume Faury. Společnost ale hledá všude, kde může, aby se ušetřilo. „Obracíme každý kámen,“ řekl deníku Die Welt generální ředitel společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...