Správce zkrachovalé Viktoriagruppe chce od Česka zpátky naftu za miliardu

Nahrávám video

Insolvenční správce zkrachovalé Viktoriagruppe chce od Česka vrátit naftu za miliardu korun, která byla uložena ve skladu v německém Kraillingu a kterou Správa státních hmotných rezerv teprve nedávno přivezla s jeho souhlasem do České republiky. Správě rezerv poslal předžalobní výzvu, lhůtu stanovil na 27. prosince.

„Mohu potvrdit, že jsme předžalobní výzvu dostali a ve stanoveném termínu na ni insolvenčnímu správci odpovíme. Nicméně chci připomenout, že tato nafta je součástí nouzových zásob a podle zákona o Správě státních hmotných rezerv je ve výlučném vlastnictví České republiky. Řádně jsme za ni zaplatili a můžeme to doložit fakturami,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

„Pokud se rozhodne podat žalobu, ponese důkazní břemeno a uvidíme, jaké důkazy insolvenční správce předloží,“ poznamenal Švagr.

Nahrávám video

K naftě v Bavorsku se Česko po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe v roce 2014 nemohlo skoro dva roky dostat. Loni v červenci však podepsala česká správa hmotných rezerv s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získala naftu zpět. Insolvenční správce Mirko Möllen však české vlastnictví nafty nikdy neuznal.

„Můžeme potvrdit, že usilujeme o soudní vyjasnění vlastnických práv. Doposud nebyla žádná dohoda v otázce vlastnictví možná, proto je tento postup nevyhnutelný. Podle českého procesního práva je prvním krokem předložení výzvy českému státu. Ten se k tomu může během stanovené lhůty vyjádřit. Tento krok byl učiněn v posledních dnech. Po uplynutí lhůty bude podána žaloba a pak dojde k vyjasnění situace soudem. Přirozeně jsou nadále možná mimosoudní jednání a dohoda bez soudního procesu,“ sdělil insolvenční správce.

Transport nafty začal loni v říjnu, poslední šedesátý vlak přijel zpět do Česka letos v listopadu. Doprava stála 47 až 48 milionů korun. Teď ovšem Möllen tvrdí, že pokud mu naftu nevrátí, tak podá žalobu na určení vlastnictví této nafty, dodala česká správa.

„Nikde jsem neviděl, že by insolvenční správce zároveň na náš účet poslal i tu miliardu korun, kterou Česká republika za tu naftu zaplatila. Když zaplatíte třeba stavební firmě za to, že vám postaví dům a ona pak tvrdí, že vám nepatří, tak by vám přece měla vrátit peníze. Nemůže si nechat oboje. Nevím, jak v Německu, ale v České republice se takovému jednání pořád ještě říká podvod,“ podotkl Švagr.

Podle informací ČTK by ani v případě, pokud by insolvenční správce případný soud vyhrál, nevozilo Česko naftu zpět do Německa. Umožnilo by pouze její vyzvednutí ve skladech státního distributora paliv Čepro.

Žaloba směřovala i na nízké skladovací poplatky

Insolvenční správce Viktoriagruppe už dříve podal žalobu na to, že skladovací poplatky, které česká správa platila v Německu za skladování nafty, byly příliš nízké.

„Skladovací poplatky přece platíte, jen když vám ta skladovaná věc patří. Takže insolvenční správce si docela protiřečí. Když se mu to hodí, tak je nafta naše a skladovací poplatky jsou příliš nízké a jindy zase chce vrátit naftu, protože si myslí, že je jeho,“ dodal Švagr. Už loni v červenci insolvenční správce uznal české správě pohledávku na 6,3 milionu litrů nafty, která ze skladu v Kraillingu zmizela.

  • Česko mohlo mít část zásob nafty uskladněnu v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004. Dodatek v roce 2010 uzavřela Správa státních hmotných rezerv, předsedou správy byl Ladislav Zabo.

Insolvenční správce také podal žalobu na Česko na zrušení zástavního práva u skladu společnosti Viktoriagruppe v Chlumci nad Cidlinou, kde mu katastrální úřad dosud nevymazal zástavní práva, a blokuje tím dotažení prodeje tohoto skladu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.