Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý shodli unijní ministři financí. Naopak fosilní paliva či hnojiva a pesticidy by měly přijít o daňové výhody.
Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.
Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.
„Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví,“ komentoval nynější shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Některé výrobky o své daňové zvýhodnění přijdou
Mezi produkty s nárokem na sníženou sazbu budou s ohledem na zmíněné priority patřit třeba solární panely, ekologické vytápění, ale i jízdní kola. Nižší dani bude moci podléhat například i internetové připojení nebo streamování koncertů či sportovních utkání. Zlevnit budou díky snížení daně moci i roušky či další ochranné pomůcky.
Na základě úterní dohody se naopak postupně budou rušit zvýhodněné daňové sazby pro fosilní paliva a další produkty s negativním dopadem na klima. Skončit by měly nejpozději v roce 2030. Hnojiva a pesticidy používané v unijním zemědělství o daňové výhody přijdou až o dva roky později, neboť státy chtějí farmářům poskytnout delší období k přechodu na ekologičtější hospodaření.
Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. „Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno,“ řekla po jednání Schillerová.
Prosadí Praha dočasnou výjimku u energií?
Česko usilovalo také o prosazení nulové sazby u energií, což se však v rámci dohodnuté revize pravidel nepovedlo. Podle ministryně v demisi se však nadějně vyvíjejí jednání s Evropskou komisí, aby Praze tolerovala dočasnou výjimku, která má na rok zmírnit dopad nebývalého zdražení energií na obyvatele. „Nezaznělo tam žádné jasné ne a nezazněla tam výhrůžka nějakých sankcí,“ řekla Schillerová k jednání s komisařem Gentilonim.
Unijní exekutiva má možnost s Českem kvůli nulové DPH, jejíž zavedení vláda schválila v říjnu, zahájit řízení za porušování společných pravidel. Může se s ohledem na výrazný růst cen energií rovněž rozhodnout nezasahovat. Komise přitom doporučila členským státům, aby omezovaly dopad vysokých cen energií na obyvatele cílenými kroky, a nikoli celoplošným rušením daně.
Úterní dohoda ministrů může vstoupit v platnost poté, co ji státy zkonzultují s Evropským parlamentem, který nemá v otázce DPH rozhodovací pravomoc. Unijní země budou pak mít rok a půl na zapracování nových pravidel do svých zákonů.
