Stavební výroba v Česku v září meziročně vzrostla o 1,7 procenta, přičemž předchozí dva měsíce klesala. V meziměsíčním srovnání byla stavební produkce nižší o 0,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ také uveřejnil, že průmysl v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta, což je třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta.
V letošním devátém měsíci se podle statistiků dařilo zejména pozemnímu stavitelství, což jsou stavby budov, i inženýrské produkci, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Pozemní stavby zaznamenaly meziroční růst o 2,2 a inženýrské o 0,5 procenta.
V září vydaly stavební úřady meziročně o 10,2 procenta stavebních povolení méně, bylo jich 6095. Orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 11,2 procenta na 46 miliard korun. „Tento růst se odehrával na nové výstavbě i změnách dokončených staveb. Pokud bychom odečetli stavby nad miliardu korun a zohlednili cenový vývoj, dostaneme meziroční růst o 2,5 procenta,“ podotkl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Stavět se v září začalo 3127 bytů, meziročně o 24,6 procenta více. Podle statistiků byla za růstem zčásti nízká srovnávací základna. „Za letošním růstem stojí především bytové domy v Praze a Středočeském kraji. Rodinné domy pokračovaly v propadu, který trvá již déle než rok,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Dokončeno bylo v září 2340 bytů, meziročně o 25,9 procenta méně.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních podnicích s padesáti a více zaměstnanci meziročně stoupl o 1,6 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda byla proti loňskému září o 4,6 procenta vyšší.
Stavebnictví zůstává slabé, míní analytici
Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera ve stavebnictví přetrvává útlum. „Poptávka po stavebních pracích zůstává vlivem vysokých nákladů výstavby slabá. Jde o působení kombinace vysokých úrokových sazeb, cen nemovitostí a stavebních materiálů. K tomu se ještě přidává výrazné snížení kupní síly domácností související s propadem reálných mezd. Důsledkem je, že dostupnost vlastnického bydlení v Česku výrazně klesla,“ myslí si Gürtler.
Na lepší kondici inženýrského stavitelství než pozemní výstavby poukázal ekonom banky Creditas Petr Dufek a odůvodnil to veřejnými zakázkami. Naopak kvůli pokračujícímu útlumu soukromé výstavby podle něj zůstává celkový výhled stavebnictví negativní. O jeho úspěchu budou v dalších měsících podle Dufka rozhodovat zejména veřejné investice, respektive zajištění peněz pro realizaci staveb.
To, že se do zářijových výsledků pozitivně propsaly veřejné zakázky, potvrzují i data analytické společnosti CEEC Research. „Současně však indikujeme, pokud jde o zakázky přímo zadané konkrétním zhotovitelům, že od menších veřejných zadavatelů a na běžných veřejných zakázkách pod miliardu korun hodnota zakázek meziročně o 4,2 procenta klesla,“ sdělil provozní ředitel CEEC Research Petr Ondrášek.
Od investice do nového bydlení podle generálního ředitele výrobce Ytongu Xella Petera Markoviče zájemce odrazuje hlavně nedostupné financování. „Vysoké úrokové sazby sice zřejmě začnou v následujících měsících mírně klesat, k zásadnější změně trendu ale nedojde. Lidé ale chtějí bydlet lépe, vidíme velký nárůst zájmu o rekonstrukce,“ řekl Markovič.
Průmysl ztrácí třetí měsíc v řadě
S poklesem produkce se v září potýkal průmysl napříč všemi odvětvími. „K pětiprocentnímu meziročnímu poklesu produkce nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků,“ uvedl Matějka.
Výsledek v energetice ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a mimořádně teplé počasí. Snížená poptávka ze stavebnictví nadále ovlivňovala produkci stavebních hmot nebo plastových výrobků pro stavebnictví, uvedli statistici. Meziročně se produkce zvýšila jen ve farmaceutickém, nápojovém a oděvním průmyslu a velmi mírně v ostatním zpracovatelském průmyslu.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září ve sledovaných odvětvích klesla meziročně o 5,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se snížily o 1,5 procenta, tuzemské zakázky klesly o 12,2 procenta. „Podobně jako u produkce se pokles týkal většiny sledovaných odvětví,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Nové zakázky v září přibyly pouze ve farmaceutickém a oděvním průmyslu, velmi mírný meziroční růst zaznamenala výroba motorových vozidel. Naopak největší pokles hodnoty objednávek statistici zjistili u výrobců počítačů, elektronických a optických přístrojů, ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a rovněž ve výrobě strojů a zařízení.
„Česká ekonomika je z více než osmdesáti procent exportně orientovaná, tedy více než osmdesát procent výroby směřuje na exporty a jsme přímo závislí na situaci, která je na dalších trzích,“ uvedl v pořadu 90′ ČT24 člen sněmovního hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09). Dodal, že pokud se ochlazuje trh v Německu, tak se propadá i v Česku.
S tím částečně souhlasil i místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO), který podotkl, že Česko je proexportní. „Musíme ale sledovat konkurenceschopnost českých firem na otevřeném trhu. (…) Když se podíváme na ceny energií – elektřiny a plynu – v evropském měřítku, tak fatálně selháváme,“ uvedl a dodal, že z této situace viní i českou vládu.
Analytici: Útlum průmyslu bude pokračovat
„Zářijový průmysl citelně zklamal, a ačkoli část slabých čísel jde na vrub technickým vlivům odstávek ve výrobě energií a teplejšímu počasí, nic se nemění na tom, že propad zaznamenává většina odvětví zpracovatelského průmyslu,“ sdělil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tuzemský průmysl tak prochází recesí, předstihové indikátory sice naznačují zlepšení očekávané výroby zejména u automobilek, za celý letošní rok míří podle Seidlera do červených čísel.
Dle analytika Cyrrusu Víta Hradila český průmysl prochází mrazivým obdobím, které v září ještě zhoršily mimořádné faktory. Zatímco v uplynulých měsících situaci vylepšovala silná výroba motorových vozidel, díky které se průmysl držel aspoň na dohled meziroční stagnace, stačilo „malé zaškobrtnutí automobilek a rázem se ocitl v propasti“. Zřejmě vinou částečných odstávek kvůli požáru u dodavatele plastových dílů a záplav ve Slovinsku vykázali výrobci aut mírný meziroční pokles produkce, a průmysl tak přišel o svou jedinou oporu, dodal.
„Většina odvětví zpracovatelského průmyslu hlásí pokračující meziroční pokles výroby, meziročně klesají i nové zakázky, což není povzbudivé zjištění,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Průzkumy sentimentu ze zpracovatelského průmyslu jak z české ekonomiky, tak z Německa a dalších evropských zemí podle něj naznačují, že výraznější zlepšení situace se pro tento sektor ekonomiky pro nejbližší měsíce nerýsuje.
„Aktuální pokles zakázek dává tušit, že pozitivního obratu se v průmyslu nejspíš do konce letošního roku už nedočkáme,“ konstatoval analytik Dufek. Vysoká inflace způsobená především drahými energiemi podle něj vede odběratele k odkládání nových objednávek a k úsporám. Současně uvedl, že české průmyslové firmy čelí zejména dvěma základním problémům, a sice nedostatečné poptávce a vysokým cenám energií, které je handicapují na mezinárodních trzích.
Také ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek upozornil na to, že se řada podniků potýká s poklesem domácích a zahraničních zakázek a jejich zhruba pětiprocentní pokles v září i celém třetím čtvrtletí nedává ani příliš pozitivní výhled na zbytek roku. Dobrou zprávou podle něj ale je, že klesají inflační tlaky a dřívější růst cen vstupů se do jisté míry stabilizoval.
„Jsem stále ještě poměrně optimističtí, doufáme, že se budeme (do konce roku) pohybovat kolem nuly. Ale čísla, která už několik měsíců přicházejí, znamenají, že to bude opravdu těsné,“ poznamenal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. „Nelze tak vyloučit, že se na konci roku dostaneme do červených čísel,“ dodal.
Meziročně se zlepšila obchodní bilance s Ruskem a Čínou
Zahraniční obchod pak skončil v září přebytkem 12,8 miliardy korun, což byl meziročně o 25,3 miliardy lepší výsledek. Ke zlepšení bilance přispěl především nižší schodek obchodu s ropou a zemním plynem.
„Stejně jako v minulých měsících jsme na straně vývozu zaznamenali nejvyšší meziroční pokles u elektřiny, na dovozu u ropy a zemního plynu, přičemž oba poklesy jsou způsobeny zejména snížením cen těchto komodit,“ ujasnila ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Vývoz meziročně klesl o 10,2 procenta na 364,9 miliardy korun a dovoz o 16 procent na 352,2 miliardy korun. Letošní září mělo o jeden pracovní den méně než loňské. Meziměsíčně se vývoz po sezonním očištění zvýšil o 0,6 procenta, dovoz klesl o 0,3 procenta.
„Návrat do kladných hodnot neznamená růst. Dostali jsme se do přebytku nikoli díky růstu vývozu, ale protože klesá pomaleji než dovoz,“ upozornil hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Doplnil, že export se snižuje i přes slábnoucí korunu. „Ve prospěch vývozců by měly hovořit také další kroky České národní banky, protože se všeobecně zintenzivňuje debata o termínu začátku snižování sazeb,“ řekl.
V září podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura meziročně klesly jak ceny, tak dovezené množství energií. „Útlum dovozu v dalších skupinách zboží souvisel hlavně s omezením domácí průmyslové produkce a nejspíš i s pokračujícím rozpouštěním zásob firem,“ doplnil. Upozornil na to, že meziročně se obchodní bilance nejvíce zlepšila s Ruskem, a to o 18,3 miliardy korun, nebo s Čínou, kdy vzrostla o 14,8 miliardy korun.
Trh podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové v září očekával přebytek zahraničního obchodu 6,4 miliardy korun. Poukázala také na to, že zatímco za prvních devět měsíců loňského roku zahraniční obchod skončil ve schodku 150 miliard korun, letos je bilance s 76,9 miliardy korun kladná. Celkově by tento rok měl přebytek dosáhnout sto miliard korun, uvedla.
