Švejnar: ČNB ukončí intervence tajně a rychle, nebo tak pozvolně, že si toho lidé ani nevšimnou

Nahrávám video

Nový guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok ještě ani není ve funkci (do té nastoupí v červenci) a už teď je jasné, co bude klíčovým úkolem bankovní rady – ukončit devizové intervence. Bankéři to budou muset udělat v podstatě z minuty na minutu, nebo je opustí tak pozvolně, že si toho lidé ani nevšimnou. V Devadesátce ČT24 to řekl profesor ekonomie Jan Švejnar.

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

„Jelikož je celý svět v takovém nejistém postavení a v mnoha zemích nejsou ministerstva financí ochotná podstoupit podstatné kroky, padá na guvernéry národních bank mnohem větší míra řízení ekonomiky, než tomu bylo dřív,“ uvedl Švejnar.

A jeden takový podstatný zásah do ekonomiky přebírá společně s guvernérským křeslem i Rusnok. Jsou tím velmi diskutované devizové intervence, které ČNB zahájila v listopadu 2013. Pro bývalého ministra financí a předsedu úřednické vlády to ale není zase taková novinka, protože už se na prodlužování intervencí několikrát podílel jakožto člen bankovní rady ČNB.

Přestože Rusnok intervence zpočátku ještě jako premiér odmítal, po čase názor změnil. A o jejich prospěšnosti je přesvědčený i Švejnar. „Byli jsme v situaci, kdy jsme byli jako jediná země v regionu v recesi, a zároveň tady byl ten problém, že se zvyšovala pravděpodobnost deflace například u potravin. A ta intervence měla pozitivní dvojitý efekt – snížila pravděpodobnost deflace a na druhé straně stimulovala ekonomiku,“ uvedl.

Rusnokův nejtvrdší oříšek

Ať už ekonomové s touto měnovou politikou centrálních bankéřů souhlasí, nebo ne, na jedné věci se shodují – bude to právě rada v čele s Rusnokem, která intervence ukončí.

To správné načasování ukončení politiky slabé koruny bude pro nové vedení centrální banky asi největší oříšek.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING

Podle Švejnara má ČNB ale pouze dvě možnosti, jak to udělat. Buď opustí intervence tak pozvolně, že si toho lidé například při nákupech dovolených nebo dovážených výrobků ani nevšimnou. Nebo je ukončí tajně a rychle, v podstatě z minuty na minutu.

Jak ale Švejnar připouští, druhá z možností má jedno úskalí. Bankéři totiž budou muset do poslední chvíle tvrdit něco jiného, než co budou mít v plánu. Večer budou říkat něco jiného než ráno.

V souvislosti s takto radikálním řezem se ale mnozí obávají švýcarského scénáře. Tamní centrální banka totiž loni v lednu šokovala finanční trhy, když oznámila, že končí s nákupy eur, čímž uvolnila kurz franku a ukončila tím intervence, které zavedla v roce 2011. Frank tehdy během jednoho dne posílil vůči euru o skoro 30 procent.

Zkušený ekonom s praxí z politiky

„Je to dobrá volba,“ uvedl Švejnar na adresu Rusnokova jmenování a připomněl, že tento ekonom má i bohaté zkušenosti z politiky, kdy působil ve vládě Miloše Zemana jako ministr financí a posléze ho opět Zeman, tentokrát z pozice prezidenta, jmenoval předsedou úřednické vlády.

Ale právě názorová blízkost obou mužů vyvolává u některých odborníků pochyby o budoucí nezávislosti ČNB. Podle Švejnara má ale Rusnok svůj vlastní názor a nenechá se ovlivnit. Ostatně v případě tolik diskutovaných intervencí stojí oba muži názorově proti sobě. Prezident je totiž jejich velkým kritikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 19 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 20 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.