Topná sezona začala, některé teplárny zdraží už v příštích měsících

Dva dny po sobě klesla průměrná denní teplota pod třináct stupňů Celsia a v řadě měst začala topná sezona. Letošní topné období je však jiné než to předešlé – doprovází ho dramatický vývoj na trzích s energiemi. Teplárny proto plánují zdražovat, některé už v příštích měsících, jiné až od nového roku.

Třebovická teplárna, která je největším dodavatelem tepla na severní Moravě a ve Slezsku, plánuje zvýšit ceny až v novém roce. Podle ředitele Regionu Morava společnosti Veolia Kamila Vrbky však zatím není jisté, o kolik teplárna zdraží.

„Stále ještě počítáme, protože jak víte, komodity, jako je plyn a elektřina, skáčou ve stovkách procent nahoru. Myslím si, že my se tak příští rok chovat nebudeme. Budeme zdražovat, ale nikoliv v násobcích,“ sdělil Vrbka.

O kolik zvednou ceny Teplárny Brno, bude známo až na začátku října, zatím se řídí ceníkem z loňského roku. „Naši zákazníci budou určitě šetřit. Doba je tomu nakloněna. Ceny energií šly obecně nahoru, promítne se to do všech domácností,“ uvedl ředitel správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Tomáš Weigner.

Některé obyvatele rostoucí ceny energií netrápí, obvykle totiž topí dřevem. „Prostě si zatopím, kdy chci. Kdyby byla zima v květnu, zatopím si v květnu,“ říká pan Vladimír Luňáček z obce Roubanina na Blanensku. Plyn a elektřinu tak potřebuje pouze na vaření a nabíjení elektroniky.

Teplárny zahájily sezonu, naplno však zatím nefungují. Všechny své zdroje tepla zapnou, až se ochladí ještě více. V případě teplejšího počasí mohou firmy vytápění znovu omezit, nadcházející čtyři týdny ale budou v Česku teplotně podprůměrné. Již tento týden mohou být podle předpovědi hydrometeorologického ústavu i v nížinách přízemní mrazíky.

Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek v Devadesátce ujistil, že teplárny se už od jara na topnou sezonu připravovaly. „Věděli jsme, že bude problém se zemním plynem, ať už s jeho cenou, nebo s jeho dodávkami, takže teplárny se v rámci možností připravovaly, a dokonce se podařilo některá opatření prosadit, například aby ty teplárny, které měly přejít z uhlí nebo z topného oleje na zemní plyn na konci letošního roku, mohly zůstat u uhlí,“ popsal Hájek.

Zda se bude zastropování cen týkat i tepláren, které využívají zemní plyn, není podle Hájka zatím jasné. Zároveň upozornil, že cena tepla je věcně usměrňována a přesně stanovena Energetickým regulačním úřadem, co se do cen tepla dá započítávat. „Na úrovni tepláren žádné nějaké prostředky hledat nejde, je potřeba je hledat v těch vstupech. Co se máme snažit a jsme schopni to zařídit, jsou únosné ceny tepla, k tomu zdražení určitě dojde,“ doplnil Hájek. 

Výši spotřeby ovlivňuje i počasí a tepelné ztráty

Doba, kdy je potřeba domy a byty v Česku vytápět, trvá podle historických měření zpravidla něco přes osm měsíců. Dostatečné zateplení ji ale může o dvacet i více dnů zkrátit. Co se spotřeby týče, záleží nejen na velikosti obydlí a způsobu užívání, ale také na tepelných ztrátách a počasí.

Například čtyřčlenná domácnost v rodinném domě, ve střední klimatické oblasti s průměrnou venkovní teplotou 3,8 stupně Celsia, ročně odebere přes dvacet megawatthodin (MWh) zemního plynu. Pokud topí elektřinou, padne na topení včetně ohřevu vody necelých čtrnáct megawatthodin.

Spotřeba na topení u bytu o rozměrech zhruba sedmdesát metrů čtverečních dosáhne v průměru pěti megawatthodin. Elektrický přímotop spolyká 0,3 megawatthodiny ve vysokém tarifu a přes tři megawatthodiny v nízkém, označovaném jako noční proud.

Energetický analytik Jan Béreš upozornil, že lidé se i díky šetření a zastropování cen energií nedostanou na ceny, které platili za eletřinu a plyn loni. „V rámci elektřiny se můžou dostat třeba na nějakých dvacet procent úspory dolů v rámci celkové spotřeby domácnosti, nicméně ve vyúčtování bude roční fakturace minimálně o šedesát až sedmdesát procent vyšší, než byla se starými cenami,“ upřesnil.

Řada lidí se nyní kvůli vysokým cenám vrací k tuhým palivům. Zmíněná modelová čtyřčlenná domácnost spálí skoro pět tun dřeva, hnědého uhlí asi tři a půl tuny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.