Úroky na minimu. Stavební spoření ztrácí popularitu, zato přibývá hypoték

Nahrávám video

Stavební spoření uzavírá čím dál méně klientů. Loni jich bylo 458 tisíc, což je nejslabší výsledek od roku 2010. Stavební spoření přitom vypadá výhodně, na rozdíl od spořicích účtů, které už uložené peníze výrazně nezhodnotí. Lidé v tuzemsku obecně ukládají peníze stále méně. Častěji volí úvěry nebo hypotéky, které jsou teď díky nízkým úrokům velmi levné. Půjčku ale mohou využít jako investici do nemovitosti, kterou pronajmou.

Stavební spoření patří momentálně mezi nejvýhodnější způsoby ukládání peněz. Úrok ze spoření se sice také snižuje a pohybuje se kolem jednoho procenta, roční výnosnost ale zlepšuje státní příspěvek. Lidí, kteří si takhle peníze odkládají, ovšem ubývá.

Zatímco ještě v roce 2010 si nové spoření založilo přes 900 tisíc lidí, loni jich bylo jen 458 tisíc. Češi mají u stavebních spořitelen pětinu všech svých úspor. Zvykli si ale i na spořicí účty.

Stavební spoření
Zdroj: ČT24

Kdo si ukládá po dobu šesti let 1200 korun měsíčně, na stavebním spoření ušetří přes 140 tisíc korun. V průměru je roční výnos kolem tří procent. U spořicích účtů je to podstatně níže, a to šest desetin procenta. Naspořená částka je tak za stejnou dobu nižší o 54 tisíc.

Téměř všechny banky snížily hranici úrokových sazeb. U spořicích účtů činí kolem jednoho procenta, u termínovaných účtů hluboko pod jedno procento. Tak je zřejmé, že to stavební spoření mi vydělá nejvíc.
Jiří Paták
výkonný ředitel portálu Chytrý Honza

Výhoda spořicího účtu ale je, že majitel může s penězi nakládat libovolně, kdy chce, zatímco na stavební spoření nemůže bez sankce sáhnout po danou dobu spoření.

Někteří přitom na náročnější projekty kombinují stavební spoření s hypotékou. S pomocí hypotečního úvěru koupí pozemek, stavební spoření si pak nechají běžet a později ho použijí při samotné stavbě domu.

Investice do nemovitosti, umění i veteránů

Zatímco si Češi spoří na bydlení méně, hypotéky využívají stále víc. Loni si jich vzali rekordní počet, přes sto tisíc. Díky nízkým úrokovým mírám jsou dostupné a ještě alespoň letos by se na tom nic změnit nemělo.

Nízké úroky u hypoték lákají i k nákupu nemovitosti jako investici. Ideální pro tento účel jsou dvoupokojové byty ve velkých městech. Pokud by byt stál například dva a půl milionu korun a pronajal se za deset tisíc měsíčně, výnos by mohl činit zhruba pět procent ročně.

Investice do nemovitostí
Zdroj: ČT24

Další obvyklý investiční nástroj jsou termínované vklady. Pokud si klient uloží 100 tisíc na dobu dvou let, úrok může dosáhnout skoro tří procent. Za dva roky by tak vydělal více než pět a půl tisíce korun.

Termínované vklady
Zdroj: ČT24

Poměrně bezpečnou investicí stále zůstávají státní dluhopisy. Tomu ale odpovídá i výnos, který je aktuálně kolem 0,5 procenta ročně, ovšem před zdaněním. Čím dál oblíbenější jsou podílové fondy. Majetek, který v nich lidé mají, loni stoupl o víc než 65 miliard. Výnosnost se u nich pohybuje různě, platí totiž pravidlo, že čím větší riziko, tím větší výnosnost. Může tak dosáhnout jednotek procent i třiceti, to jsou ale spíš výjimky. 

Peníze se dají uložit a následně zhodnotit i alternativními způsoby. Například při investici do vína je průměrný hrubý roční výnos za posledních dvacet let přibližně 13,5 procenta. Alternativou je i moderní umění, přičemž odborníci radí nakupovat díla mladých žijících umělců. Některá se časem zhodnotí i o stovky procent.

Nahrávám video

Stejně tak se dá investovat třeba do pamětních mincí či do automobilových veteránů. Kompletní renovace unikátních modelů se sice může vyšplhat i nad milion korun, pokud se ale majiteli podaří dobře prodat, může vydělat i několikanásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 23 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...