V Česku letos poprvé po dlouhé době ubylo vinohradů. Pěstitelé obnovují staré

Plocha vinic v České republice se ve srovnání s loňským rokem snížila o víc než sedmdesát hektarů. Vinaři říkají, že do budoucna mají zájem sázet nové vinohrady, aktuálně ale potřebují obnovit staré, ty nevyhovující takzvaně vyklučit a půdu nechat odpočinout.

Vinohradníci z Popic takzvaně vyklučili jednu ze svých nejstarších vinic, její zdravotní stav ani výnosy už nebyly dobré. Ze tříhektarového vinohradu museli odstranit staré keře včetně kořenů a nachystat půdu na vysazení nových.

„Ke klučení se vinař rozhodne v době, kdy už mu vinice z nějakých důvodů nevyhovuje. Těch důvodů je několik. Přímo na tomto vinohradu se nacházela stará výsadba, kde řádky byly od sebe tři metry, a byl zde velký výpadek hlav,“ popsal vinohradník vinařství Sonberk Roman Slouk.

Častěji než v předchozích letech letos klučili i ostatní vinohradníci, a ne všude okamžitě vysadili vinici novou. Chtějí nechat půdu odpočinout.

Výsadba se řídí kvótami

Výsadba nových vinic podléhá povolení úřadu podle kvót stanovených Evropskou unií. Kvóta pro novou výsadbu pro letošní rok je 181 hektarů, vinaři mohou každý rok o povolení žádat do konce února. Toto povolení ale platí tři roky, do nichž si vinaři mohou výsadbu rozdělit.

Poslední výrazný pokles rozloh vinic v České republice byl v roce 2004 po vstupu do Evropské unie, kdy začaly platit přísné kvóty rozšiřování vinohradů z důvodu přebytku produkce hroznů. 

Letošní kvótu vinaři ještě celou nevyčerpali. „Samozřejmě je to investice velmi náročná, hektar vinohradu stojí kolem milionu korun, takže možná i z toho důvodu ta výsadba není taková,“ vysvětlil vedoucí oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Rostislav Gruna.

Bílé odrůdy vedou

Podle zemědělského ústavu, který údaje o rozloze vinic registruje, je naprostá většina vinic v Česku na Moravě. Celkem 17 434 hektarů, v Čechách pěstují hrozny na ploše 677 hektarů. Nejpopulárnější odrůdou je Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a ryzlink rýnský, z modrých odrůd je nejčastěji zastoupena frankovka.

Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic, z toho 237 hektarů s bílými moštovými odrůdami. Mezi novými výsadbami je nejvíce odrůdy Pálava, následuje ryzlink rýnský, z modrých odrůd vysadili vinaři nejvíce Rulandského modrého.

„U nás hrají prim bílé odrůdy. Nicméně už jsou šikovní vinaři, kteří vypěstují i dobré modré hrozny na špičkové úrovni, ale drží se to na poměru dvě třetiny bílých odrůd a jedna třetina modrých,“ vysvětlila ředitelka obchodu a marketingu vinařství Sonberk Dagmar Fialová. Dobrou zprávou je to, že počasí bylo pro úrodu hroznů letos přívětivější než loni a dobrého vína bude dostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 13 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.