Vitásková: Novela energetického zákona znamená konec zlevňování elektřiny

Praha - Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková znovu kritizovala novelu energetického zákona, kterou navrhuje ministerstvo průmyslu. Zákon podle ní znemožní regulaci energetického trhu, což bude mít prý negativní dopad především na spotřebitele. Ministerstvo ale sdělilo, že se před týdnem s ERÚ dohodlo na úpravě problémových bodů, a proto nechápe, proč úřad nyní zveřejnil již vyřešený spor.

„Zákon popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, na ochranu spotřebitele má negativní dopad,“ prohlásila Vitásková.

Novela podle ní znamená ochromení nezávislosti regulace cen energií, k níž se ČR zavázala v EU. Dle návrhu novely musí úřad upřednostnit návratnost finančních zdrojů a finanční stability regulovaných subjektů na úkor zájmu spotřebitelů. Pokud se tedy energetické společnosti nebudou cítit dostatečně stabilní, obrátí se právě na regulační úřad a ten bude muset zvýšit ceny na úkor zákazníků. To podle Vitáskové de facto znamená konec zlevňování elektrické energie. „Navržená novela energetického zákona poškozuje ty, co za energie platí, a zvýhodňuje ty, kdo na energiích vydělávají,“ dodává mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Novelu kritizuje i Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE), která sdružuje deset firem. Podle ní počítá úprava se změnou výpočtu odběru energií pro domácnosti a firmy – dosud platilo, že částka (dvě koruny za MWh elektřiny a koruna za Wh plynu) se hradila za odebraný počet MWh. Nový návrh počítá s tím, že peníze se budou platit za odběrné místo. „Malá domácnost bude platit stejný poplatek jako velká průmyslová firma, která bude mít například vlastní trafostanici, a tedy jen jedno odběrné místo. Domácnosti by tak měly vlastně převzít náklady, které dosud hradil průmysl,“ upozornil člen ANDE Břetislav Novosad.

Mluvčí MPO Filip Matys v reakci na kritiku ANDE již dříve uvedl, že každý zákazník, respektive každé odběrné místo, vyvolává přibližně stejné administrativní náklady související s činností ERÚ. Návrh je podle něj proto v tomto duchu koncipován.

Mládek: Podoba novely není definitivní

Šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že se o novele ještě bude jednat v připomínkovém řízení. „Zdá se, že tento problém bude vyřešen během připomínkového řízení, protože v jednáních došlo k určitému posunu, aby nemohla být zpochybňována regulace. V tuto chvíli to není uzavřeno,“ zdůraznil Mládek.

Ministerstvo přitom během přípravy novely s ERÚ spolupracovalo. Energetický úřad měl více než 110 připomínek. Finálních jednání se ale nakonec úředníci neúčastnili a ministerstvo prý klíčovou část zákona připravilo bez ERÚ. Vitásková vyslovila podezření, že se tak stalo za „vydatné pomoci“ regulovaných subjektů a jejich poradenských firem.

Jan Mládek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Ministerstvo však sdělilo, že o novele 1. července jednali náměstek ministra Pavel Šolc a místopředseda ERÚ Otto Gold. „Došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů. Ministerstvo proto nechápe, proč tyto body byly dnes na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě,“ podivil se mluvčí ministerstva František Kotrba.

Už dříve úřad kritizoval pozměňovací návrhy k zákonu, které navrhoval poslanec Milan Urban (ČSSD). Ten chtěl, aby se stanovení výše poplatků za distribuci elektřiny a plynu nově stalo správním rozhodnutím. Firmy by se tak proti němu mohly odvolat a jít případně ke správnímu soudu. Navíc návrh určoval i to, že regulační úřad by nově řídila kolektivně pětičlenná rada. Vitásková to označila za pokus odstranit ji z funkce a ovládnout ERÚ zájmovými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...