Vláda navrhla dvě varianty růstu platů, ani jedna podle odborů nedorovná inflaci

Nahrávám video

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

„Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát i zadlužení státu, podotkl ministr.

Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry inflace dorovnat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na dvacet miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

Nahrávám video

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

„Vláda navrhla dvě řešení. Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ upřesnil po schůzce mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.

Odbory zároveň žádají zvýšení minimální mzdy od července o dva tisíce korun na osmnáct tisíc, aby byla zachována kupní síla. Požadavek odborů a vládní varianty proberou špičky vládní pětikoalice. Do dvou týdnů by se pak mělo uskutečnit další jednání.

Platy mají růst ještě letos, shodují se odbory a ministři

Mezi oběma stranami panuje shoda na tom, že by se výdělky měly zvednout ještě letos. „Není jasné, jestli to bude od července, nebo od září, nebo od jiného termínu. My navrhujeme od 1. července, snaha vlády je podle mé intuice spíš od září,“ dodal Bednář. Přidání by se také mělo nejspíš pro jednotlivé profese lišit. Ty, jimž plat nerostl, nebo rostl méně, by si měly přilepšit víc.

„Vzhledem k enormní inflaci, která tu je, tak je potřeba růst plošný, nicméně jsou samozřejmě ty takzvané první linie, kde je třeba to navýšení vyšší, úřady práce, policisté a podobně,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Také bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že by vláda platy zvednout měla. „Měla uznat tu chybu, že to neudělala už od 1. ledna, nebyl by ten sešup tak velký. Měli by to dát třeba pevnou částkou, tak bych postupovala já,“ popsala.

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška považuje požadavek odborů na navýšení mzdy státních zaměstnanců na úroveň inflace za nelegitimní a neférový. „Už nyní je celá ekonomika zatížena enormním nárůstem všech nákladů. A když by do toho měl přibýt další inflační impulz na úrovni patnácti procent mzdových nákladů, tak to už je zkrátka neudržitelná věc,“ řekl v úterní Devadesátce.

Také emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls považuje požadavek za příliš silný. „Zjednodušeně řečeno – v momentě, kdyby se takto postupovalo, kdyby se prakticky neustále a dlouhodobě chtělo, aby růst mezd byl stejný jako míra inflace, ohrozíme jinou stránku ekonomiky, kterou je schopnost podnikatelů a zaměstnavatelů platit lidem výplaty,“ okomentoval. Snaha o určité dohánění inflace by podle něj nicméně být měla.

Nahrávám video

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta.

O prázdninách by pak mělo začít jednání odborů a vlády o růstu platů pro příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.