Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Nahrávám video

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.

Petr Pavel už v prosinci České televizi řekl, že by měl problém podepsat vyšší deficit, než jaký umožňuje zákon o fiskální odpovědnosti. „Je otázkou, do jaké míry to bude, nebo nebude v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti,“ poznamenal 22. prosince minulého roku. „Myslím si, že vyšší schodek je možný pouze, pokud by se změnil tento zákon,“ dodal.

Národní rozpočtová rada v týdnu varovala, že návrh překračuje povolený schodek o víc než šedesát miliard korun. Ředitel hradního odboru komunikace Vít Kolář teď potvrdil, že postoj prezidenta se nemění. „Pokud rozpočet bude v rozporu se zákonem, nezbývá prezidentovi nic jiného. Stojí vždy na straně zákona a jeho dodržování,“ řekl ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář.

Výklad zákona

„Tím návrhem státního rozpočtu podle nás došlo k porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti, k porušení pravidla maximálního výdajového rámce, to znamená maxima toho, co smí vláda utratit,“ řekl v Událostech, komentářích 26. ledna předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale zákon platí jen pro standardní návrh rozpočtu, který musí vláda poslat do sněmovny do 30. září, a nikoli pro aktuální návrh rozpočtu, který v listopadu sněmovna vrátila vládě k přepracování. „Já s odkazem na výklad těch rozpočtových pravidel tvrdím, že nebyl porušen zákon. Nesouhlasím s Mojmírem Hamplem, s jeho interpretací. Myslím, že je víc politická než expertní,“ řekla Schillerová.

„Bylo nám řečeno paní ministryní, že z pohledu Evropské unie by to mělo zákonu o rozpočtové odpovědnosti zhruba odpovídat,“ poznamenal předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura.

Opozice má další výhrady, žádá změny

Sněmovní opozice považuje návrh rozpočtu za protizákonný. „Prezident by v každém případě měl vetovat rozpočet, který nerespektuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ řekl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Opozice má ale i další výhrady. Plánuje přesuny v součtu za desítky miliard korun na obranu, investice do výstavby škol nebo podporu bydlení. „Je důležité, abychom ukazovali na témata, která nám v tom rozpočtu chybí, jako je třeba ponížení výdajů na obranu,“ řekl první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Za nás je důležité, aby v tom rozpočtu bylo alokováno čtrnáct miliard na dostupné bydlení,“ avizovala členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti).

Úpravy chtějí i koaliční poslanci

Změny v rozpočtu chtějí i někteří koaliční poslanci. Například místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) by rád přidal několik stovek milionů korun na podporu sportu, i kvůli tomu, že rozpočet Národní sportovní agentury má podle vládního návrhu oproti loňsku klesnout o téměř půl miliardy. „Minimálně jako signál veřejnosti, že s tím sportem to myslíme vážně. Myslím si, že v tomto bychom nějaké přesuny směrem ke sportu měli udělat,“ poznamenal.

„Teď jsme vycházeli z možností, které máme, a já respektuji tu dohodu, ke které jsme došli,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

Třetí nejvyšší schodek v historii

Poslanci budou o navržených rozpočtových změnách hlasovat 11. března. Ve stejný den pak plánují schvalovat i celý státní rozpočet na letošní rok.

Schodek 310 miliard korun je třetí nejvyšší v české historii. Na výdaje spojené s narůstajícím státním dluhem stát letos plánuje vynaložit 110 miliard korun, o desetinu víc než loni. Nejvíce peněz potřebuje kvůli výplatě důchodů a dalších dávek ministerstvo práce. Jeho rozpočet meziročně vzrostl o 42 miliard korun na bezmála bilion. Výrazně posílila i ministerstva vnitra a dopravy. Naopak méně peněz dala současná vláda na školství.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má dostat víc než dvojnásobek loňského rozpočtu, zčásti proto, že nově hradí veškeré poplatky za obnovitelné zdroje elektřiny. O tři až čtyři miliardy korun víc by měly dostat také resorty zemědělství a financí. Naopak výrazně by tratilo ministerstvo životního prostředí. Snížení rozpočtu téměř o tři miliardy korun znamená, že úřad přijde o 35 procent všech svých prostředků. Podobně se současná vláda rozhodla šetřit i na kultuře, jejíž rozpočet by se snížil o dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 18 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.