Volkswagen se dohodl s německými majiteli dieselů, odškodné ho vyjde na 830 milionů eur

Automobilka Volkswagen se překvapivě dohodla s německými majiteli naftových aut na odškodném. Kvůli podvodům s měřením emisí jim vyplatí celkem 830 milionů eur (asi 21 miliard korun). V pátek o tom informovala automobilka a spotřebitelský svaz VZBV, který majitele aut v hromadné žalobě zastupoval.

Odškodné bude odstupňováno podle typu a stáří vozu, a to od 1350 do 6257 eur (zhruba 34 tisíc až 159 tisíc korun). 

Nabídku, která podle ochránců spotřebitelů představuje zhruba 15 procent původní kupní ceny vozu, od Volkswagenu obdrželo asi 260 tisíc majitelů naftových automobilů. Ti se nyní podle agentury DPA budou muset rozhodnout, zda ji přijmou, nebo zda budou u soudu bojovat o ještě vyšší odškodné.

Páteční zpráva je nečekaná, protože smírčí jednání mezi Volkswagenem a majiteli zastoupenými VZBV v polovině února ztroskotalo. Automobilce se tehdy zdála příliš vysoká 50milionová odměna, kterou měla v eurech zaplatit advokátům VZBV za práci na případu.

Koncern Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Auta při jízdě produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se týká mimo jiné více než milionu vozů Škoda Auto.

Ve Spojených státech se Volkswagen dohodl s majiteli naftových vozů mnohem dříve. Bylo to v několika fázích, většinou v roce 2016.  V tomto roce byla uzavřena hlavní dohoda, zahrnující většinu amerických majitelů postižených vozů. Agentura Reuters uvedla, že šlo o urovnání sporu v hodnotě 25 miliard dolarů. Automobilka VW však tehdy argumentovala, že jí to ohledně kompenzací v Německu nezakládá žádnou povinnost. Odkazovala se při tom na odlišné právní předpisy.

Pokuty pro Volkswagen ze všech stran

Po odhalení skandálu před pěti lety čelil a nadále čelí německý automobilový koncern pokutám od různých soudů či regulačních orgánů. Některé ještě nejsou uzavřeny či vypořádány. Připomeňme pár za uplynulý rok. 

Letos v lednu například polský úřad na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů uložil Volkswagenu pokutu 120,6 milionu zlotých (asi 718 milionů korun). Jde o nejvyšší sankci, jakou kdy za porušení práv spotřebitelů úřad uložil. Polská instituce je tak další v pořadí, která Volkswagen potrestala v takzvané aféře dieselgate, tedy za manipulaci s testy emisí, uvedl tehdy server Onet.pl.

V prosinci 2019 se pak automobika dohodla s Rakouskem na vyplacení odškodného za negativní dopad emisního skandálu na hodnotu zhruba 2100 naftových automobilů ve vozovém parku rakouské policie. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na rakouského ministra vnitra Wolfganga Peschorna a mluvčího Volkswagenu. Podle Peschorna bylo dohodnuto, že výše odškodného nebude zveřejněna. Podle informací DPA je nicméně sjednaná částka výrazně nižší než 2,6 milionu eur (zhruba 660 milionů korun), která byla požadována.

Loni v prosinci také uložila firmě rekordní pokutu Austrálie, a to 125 milionů australských dolarů (téměř dvě miliardy korun). O rozhodnutí soudu informoval australský úřad pro hospodářskou soutěž. Podle agentury Reuters je to největší pokuta, která kdy byla za porušení australského zákona na ochranu spotřebitelů udělena. Podvodný software byl totiž nainstalován i do 57 tisíc vozů, které byly v letech 2011 až 2015 dovezeny do Austrálie. 

Ve stejnou dobu zažalovala automobilku také Kanada. Koncern podle ní dovezl v letech 2008 až 2015 na kanadský trh 128 tisíc vozů, které nesplňovaly emisní předpisy. Kanadská vláda podala po čtyřletém vyšetřování žalobu, v níž viní německého výrobce vozů z porušování zákona o ochraně životního prostředí a z podávání zavádějících informací. V Kanadě se problémy týkaly naftových motorů namontovaných do vozů prodávaných značkami Volkswagen, Audi a Porsche.

Spor o odpojovací zařízení

V prosinci 2019 podalo hromadnou žalobu také bezmála 100 tisíc britských řidičů. Vrchní soud pak má rozhodnout dvě právní otázky: zda je software v dotčených vozech odpojovacím zařízením, jak ho definují unijní pravidla, a zda je vrchní soud vázán zjištěním německého regulátora, že o takové zařízení jde. Volkswagen má za to, že odpověď na obě otázky zní záporně. „Žalobci neutrpěli žádnou ztrátu a dotčená vozidla neobsahovala žádné zakázané odpojovací zařízení,“ uvedlo sdružení automobilek.

Podle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.

Loni v březnu oznámila rovněž americká Komise pro cenné papíry a burzy, že bude žalovat Volkswagen a jeho bývalého šéfa Martina Winterkorna kvůli emisnímu skandálu. Viní je z „rozsáhlého podvodu“ na amerických investorech. Automobilka tehdy reagovala, že žaloba komise má „právní i faktické vady“ a „Volkswagen se bude energicky bránit“.

Kdo je za skandál odpovědný?

Rozsáhlé vyšetřování ve firmě Volkswagen i v jejích zahraničních zastoupeních ještě definitivně neurčilo, kdo „nejvyšší“ je za podvodný přístup odpovědný. Žalobě zatím čelí bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn. Některé tresty na nižších úrovních však již padly. 

Mimo koncern a jeho jednotlivé firmy dostala loni pokutu 90 milionů eur (2,3 miliardy korun) také německá společnost Bosch, která je dodavatelem automobilových součástek. Bosch pokutu přijal a neodvolá se vůči ní.

Letos v lednu pak investoři zažalovali v souvislosti s emisním skandálem německou automobilku Daimler. Požadují odškodné 896 milionů eur (22,6 miliardy korun) za to, že jim firma neposkytla informace o používání nezákonného softwaru k manipulaci s emisemi. Oznámila to právnická společnost TILP, která podala žalobu na podnět více než dvou set investorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 16 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 18 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...