Volkswagen se dohodl s německými majiteli dieselů, odškodné ho vyjde na 830 milionů eur

Automobilka Volkswagen se překvapivě dohodla s německými majiteli naftových aut na odškodném. Kvůli podvodům s měřením emisí jim vyplatí celkem 830 milionů eur (asi 21 miliard korun). V pátek o tom informovala automobilka a spotřebitelský svaz VZBV, který majitele aut v hromadné žalobě zastupoval.

Odškodné bude odstupňováno podle typu a stáří vozu, a to od 1350 do 6257 eur (zhruba 34 tisíc až 159 tisíc korun). 

Nabídku, která podle ochránců spotřebitelů představuje zhruba 15 procent původní kupní ceny vozu, od Volkswagenu obdrželo asi 260 tisíc majitelů naftových automobilů. Ti se nyní podle agentury DPA budou muset rozhodnout, zda ji přijmou, nebo zda budou u soudu bojovat o ještě vyšší odškodné.

Páteční zpráva je nečekaná, protože smírčí jednání mezi Volkswagenem a majiteli zastoupenými VZBV v polovině února ztroskotalo. Automobilce se tehdy zdála příliš vysoká 50milionová odměna, kterou měla v eurech zaplatit advokátům VZBV za práci na případu.

Koncern Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Auta při jízdě produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se týká mimo jiné více než milionu vozů Škoda Auto.

Ve Spojených státech se Volkswagen dohodl s majiteli naftových vozů mnohem dříve. Bylo to v několika fázích, většinou v roce 2016.  V tomto roce byla uzavřena hlavní dohoda, zahrnující většinu amerických majitelů postižených vozů. Agentura Reuters uvedla, že šlo o urovnání sporu v hodnotě 25 miliard dolarů. Automobilka VW však tehdy argumentovala, že jí to ohledně kompenzací v Německu nezakládá žádnou povinnost. Odkazovala se při tom na odlišné právní předpisy.

Pokuty pro Volkswagen ze všech stran

Po odhalení skandálu před pěti lety čelil a nadále čelí německý automobilový koncern pokutám od různých soudů či regulačních orgánů. Některé ještě nejsou uzavřeny či vypořádány. Připomeňme pár za uplynulý rok. 

Letos v lednu například polský úřad na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů uložil Volkswagenu pokutu 120,6 milionu zlotých (asi 718 milionů korun). Jde o nejvyšší sankci, jakou kdy za porušení práv spotřebitelů úřad uložil. Polská instituce je tak další v pořadí, která Volkswagen potrestala v takzvané aféře dieselgate, tedy za manipulaci s testy emisí, uvedl tehdy server Onet.pl.

V prosinci 2019 se pak automobika dohodla s Rakouskem na vyplacení odškodného za negativní dopad emisního skandálu na hodnotu zhruba 2100 naftových automobilů ve vozovém parku rakouské policie. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na rakouského ministra vnitra Wolfganga Peschorna a mluvčího Volkswagenu. Podle Peschorna bylo dohodnuto, že výše odškodného nebude zveřejněna. Podle informací DPA je nicméně sjednaná částka výrazně nižší než 2,6 milionu eur (zhruba 660 milionů korun), která byla požadována.

Loni v prosinci také uložila firmě rekordní pokutu Austrálie, a to 125 milionů australských dolarů (téměř dvě miliardy korun). O rozhodnutí soudu informoval australský úřad pro hospodářskou soutěž. Podle agentury Reuters je to největší pokuta, která kdy byla za porušení australského zákona na ochranu spotřebitelů udělena. Podvodný software byl totiž nainstalován i do 57 tisíc vozů, které byly v letech 2011 až 2015 dovezeny do Austrálie. 

Ve stejnou dobu zažalovala automobilku také Kanada. Koncern podle ní dovezl v letech 2008 až 2015 na kanadský trh 128 tisíc vozů, které nesplňovaly emisní předpisy. Kanadská vláda podala po čtyřletém vyšetřování žalobu, v níž viní německého výrobce vozů z porušování zákona o ochraně životního prostředí a z podávání zavádějících informací. V Kanadě se problémy týkaly naftových motorů namontovaných do vozů prodávaných značkami Volkswagen, Audi a Porsche.

Spor o odpojovací zařízení

V prosinci 2019 podalo hromadnou žalobu také bezmála 100 tisíc britských řidičů. Vrchní soud pak má rozhodnout dvě právní otázky: zda je software v dotčených vozech odpojovacím zařízením, jak ho definují unijní pravidla, a zda je vrchní soud vázán zjištěním německého regulátora, že o takové zařízení jde. Volkswagen má za to, že odpověď na obě otázky zní záporně. „Žalobci neutrpěli žádnou ztrátu a dotčená vozidla neobsahovala žádné zakázané odpojovací zařízení,“ uvedlo sdružení automobilek.

Podle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.

Loni v březnu oznámila rovněž americká Komise pro cenné papíry a burzy, že bude žalovat Volkswagen a jeho bývalého šéfa Martina Winterkorna kvůli emisnímu skandálu. Viní je z „rozsáhlého podvodu“ na amerických investorech. Automobilka tehdy reagovala, že žaloba komise má „právní i faktické vady“ a „Volkswagen se bude energicky bránit“.

Kdo je za skandál odpovědný?

Rozsáhlé vyšetřování ve firmě Volkswagen i v jejích zahraničních zastoupeních ještě definitivně neurčilo, kdo „nejvyšší“ je za podvodný přístup odpovědný. Žalobě zatím čelí bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn. Některé tresty na nižších úrovních však již padly. 

Mimo koncern a jeho jednotlivé firmy dostala loni pokutu 90 milionů eur (2,3 miliardy korun) také německá společnost Bosch, která je dodavatelem automobilových součástek. Bosch pokutu přijal a neodvolá se vůči ní.

Letos v lednu pak investoři zažalovali v souvislosti s emisním skandálem německou automobilku Daimler. Požadují odškodné 896 milionů eur (22,6 miliardy korun) za to, že jim firma neposkytla informace o používání nezákonného softwaru k manipulaci s emisemi. Oznámila to právnická společnost TILP, která podala žalobu na podnět více než dvou set investorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 11 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.