Vrchní soud zrušil verdikt o zamítnutí reorganizace vagonky HMS

Vrchní soud v Praze zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, který v lednu zamítl reorganizaci společnosti Heavy Machinery Services (HMS). Vagonka v Lounech, jež se dříve jmenovala Legios, dluží věřitelům téměř 3,3 miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. Českobudějovický soud bude muset případ znovu projednat, vyplývá z usnesení vrchního soudu. Zástupci HMS verdikt uvítali, krajský soud podle nich bránil věřitelům ve vyjádření názoru na případnou reorganizaci společnosti.

„Vrchní soud v Praze potvrdil pochybnosti o procesním postupu krajského soudu a ukončil nepřijatelný stav, kdy byla v rámci insolvenčního řízení krajským soudem opakovaně poškozována práva věřitelů i společnosti HMS. Firma nadále pokračuje v úsilí o prosazení reorganizačního plánu,“ uvedla firma v prohlášení. HMS dál považuje reorganizaci za nejrozumnější a nejméně rizikové řešení, nejvýhodnější pro věřitele i zaměstnance.

Krajský soud v Českých Budějovicích zamítnutí reorganizace zdůvodnil tím, že jednání HMS od podání návrhu na povolení reorganizace vzbuzovalo pochybnosti o poctivosti skutečných úmyslů.

Řídicí struktura firmy se podle zrušeného rozhodnutí krajského soudu prolíná s vedením firmy Legios Loco a fungování obou firem je úzce spjaté – Legios Loco pronajímá výrobní areál a dodává HMS pracovní sílu, veškerý obchod jde přes Legios Loco, upozorňoval krajský soud ve zrušeném rozhodnutí.  

Společnost HMS tvrdí, že insolvenční soudce Zdeněk Strnad se snaží všemi prostředky, podle ní zřejmě i nezákonnými, zabránit věřitelům, aby vyjádřili svůj názor na případnou reorganizaci firmy. O osudu firmy v insolvenci musí rozhodnout věřitelé, hájí se společnost.

„Vrchní soud v Praze označil rozhodnutí soudce Zdeňka Strnada nepovolit reorganizaci za nepřezkoumatelné a beze zbytku jej zrušil. Současně dal za pravdu kritice, že soudce Strnad od svého vstupu do případu v listopadu 2016 nesvolal přes opakované žádosti HMS a dalších účastníků řízení schůzi věřitelů, a nedal tak více než 300 věřitelům možnost vyjádřit se k průběhu insolvenčního řízení,“ uvedla společnost.

Firma Legios Loco patří podle údajů v Obchodním rejstříku kyperské firmě Kirosium Limited. HMS patří britské firmě CDM Engineering. Vagonka se do problémů dostala na podzim 2013, kdy na ni podala návrh na insolvenci slovenská Všeobecná úvěrová banka (VÚB) kvůli původně více než dvousetmilionové pohledávce. 

Společnost se během půl roku několikrát přejmenovala a na jaře 2014 soud vyhlásil její úpadek. Celkové pohledávky za 3,285 miliardy korun přihlásilo 322 věřitelů. V červenci 2014 soud povolil reorganizaci na návrh HMS, příslušný návrh byl ale předložen až v únoru 2015.

VÚB usilovala o to, aby soud reorganizaci podniku nahradil konkurzem. V dubnu 2017 banka informovala o tom, že už není věřitelem HMS, pohledávku postoupila švýcarské firmě Mitteleuropa Kredit & Immobilien AG.

Banka tvrdila, že je insolvenční proces zmanipulovaný

Banka tvrdila, že insolvenční proces je zmanipulovaný tím, že jej ovládli věřitelé s fiktivními pohledávkami s vazbou na podnikatele Františka Savova, který je podle některých médií majitelem vagonky. Savov ale již v minulosti sdělil, že žádné majetkové vazby na Heavy Machinery Services nemá a nikdy neměl. Podnikatel je obviněn v kauze rozsáhlých daňových podvodů a žije v Londýně.

Insolvenčním správcem Heavy Machinery Services byl v minulosti Ivo Hala, který je stíhaný v souvislosti s reorganizací Via Chem Group. Soud Halu v dubnu 2015 z funkce odvolal a insolvenční správkyní ustanovil Petru Hýskovou.

Server Česká justice v lednu informoval, že Hýsková přišla o povolení vykonávat funkci insolvenčního správce. Podle údajů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku ale Hýsková dál v případu působí jako insolvenční správkyně, v únoru totiž vykonala zvláštní zkoušku nutnou pro prodloužení doby trvání povolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.