Výroba automobilů v Česku se dostala na úroveň před covidovou krizí. Souvisí to s oživením zájmu o nové vozy v Evropské unii, kde prodeje loni vzrostly o čtrnáct procent. Většina tuzemské produkce míří právě do zahraničí. V průměru patnáct procent prodejů tvořily v EU elektromobily. V oblíbenosti už překonaly vozy s naftovými motory. Česko je však s tříprocentním podílem bateriových aut skoro na konci tabulky.
Z výrobních linek loni sjelo celkem 1 397 816 nových vozidel. Doma v Česku ale našla majitele jen menší část z nich, i když se prodejům po předchozím poklesu začalo dařit. Přibylo přes 220 tisíc aut všech značek.
„Skladba vozů se za posledních pár let dramaticky změnila ve prospěch SUV vozů. Těžších, logicky s většími emisemi. Zároveň je to zajímavý segment z pohledů marží,“ podotkl odborník společnosti EY pro automobilový průmysl Petr Knap. Svůj podíl zvýšily i kategorie střední a nižší střední třídy. Oproti tomu obliba vozů malé třídy a víceúčelových aut klesá.
Více energie teď automobilky věnují i výrobě bateriových aut. V Česku jich vzniklo 130 tisíc. Šest a půl tisíce registrovaných ale představuje jen tříprocentní podíl. „Elektromobilita je velká inovace pro českou veřejnost, mění to naše přemýšlení o dopravě. Lidé nemají zatím tu vlastní, osobní zkušenost. V kombinaci i s tím, že pro lidi je to věc, která je často ekonomicky nedostupná, je velký problém k tomu najít nějaký postoj a vlastně to přijmout pozitivně,“ okomentoval sociolog a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl.
„Evropský trh je rozhodující pro naše místní fabriky, protože export je výrazně přes devadesát procent. Český trh je vlastně výrazněji pozadu, kde zaujímáme třetí místo od konce mezi zeměmi EU,“ uvedl Knap. Pomoci mohou třeba nové dotace na nákup elektromobilů, o které letos budou moci zažádat podnikatelé.
Emise
To, jaká auta Češi kupují, má vliv na průměrné emise CO2. Ty loni klesly o jediný gram na 137 gramů na kilometr. Jde ale o statistiku jenom dvaceti nejregistrovanějších značek, nezahrnuje tak třeba výhradně bateriová auta, protože se jich neprodalo dost.
Češi loni opět preferovali benzinový pohon. Na naftu bylo každé páté auto. O tři procenta pak vzrostl počet hybridních vozů, těch se prodalo čtyřicet tisíc. Podíl elektrifikovaných se blížil šesti procentům.
Limity na emise jsou stále přísnější. Nově vyrobená auta se kontrolují několikrát — nejprve v laboratorních podmínkách, poté i za provozu. „Celá aparatura je na vozidle nebo ve vozidle, z výfukového potrubí se odebírá vzorek, který se zpravidla vyhřívanými hadicemi přivádí do jednotlivých přístrojů. Některé přístroje měří koncentrace plynných látek, jiné měří koncentrace pevných částic,“ ujasnil Michal Vojtíšek z Katedry vozidel a pozemní dopravy Technické fakulty ČZU v Praze.
„Moderní spalovací motory jsou dovedeny do takové dokonalosti, že už ani nezbývá příliš mnoho místa, jak charakteristiky zlepšovat,“ poznamenal František Skácel z Ústavu udržitelných paliv a zelené chemie VŠCHT Praha. Problémem tak zůstává hlavně stáří aut na silnicích a jejich špatný technický stav.
Ojeté vozy
Ojetých aut se loni prodalo 671 tisíc, což je o jedno a půl procenta víc než rok před tím. Průměrná cena činila 305 tisíc korun. Na odbyt šly hlavně vozy s českým původem. Dovezených byla zhruba třetina. Pořízení ojetého auta je sice cenově výhodnější, nese s sebou ale řadu rizik.
„V posledních dvou letech motoristé v České republice začali hodně preferovat auta do 150 tisíc korun. Spousta těch vozidel je po velmi vážných haváriích, často jsou opraveny poměrně amatérsky a málo lidí si uvědomuje, že tu nejde jen o peníze, ale i o život,“ upozorňuje ředitel Cebia Martin Pajer.
Minulost ojetého auta lze nejlépe prověřit v autorizovaném servisu té značky, která vozidlo vyrobila. Ve speciálním systému dokáží nahlédnout do kompletní historie vozu a také do servisní knížky.
