Vznikající vláda má rozpor mezi příjmy a výdaji, na snížení daní není prostor, míní hosté OVM

Nahrávám video

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Středuly vychází programové prohlášení jen z programu hnutí ANO a priority jiných stran se v něm neobjevují. „Očekával bych, že se tam objeví zmínka o sociálním dialogu a jeho významu,“ uvedl. Ocenil by také, aby se otevřelo téma daní, jinak se podle něj česká ekonomika nedostane z deficitů.

Pro Kalouska priority stanovené v programovém prohlášení nejsou překvapením, ale zaráží ho rozpor mezi příjmy a plánovanými výdaji. Za takových podmínek nelze udržet rozpočtovou odpovědnost, míní. Již v příštím roce by měla vláda udělat zásadní konsolidační opatření, aby byla dodržena rozpočtová odpovědnost a došlo ke snižování strukturálního deficitu. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil někdejší ministr financí. „Vláda by si měla ujasnit priority a financovat jen ty, na které má,“ dodal.

„V programovém prohlášení je poměrně detailně a technicky popsáno, kde by měly růst výdaje, a velmi vágně a nejasně uvedeno, z čeho se to bude platit“ uvedl k tématu Hampl. V posledních týdnech se podle něj hlasitě řeší procedurální otázky, které nejsou příliš významné, řekl s odkazem na nepředložení návrhu rozpočtu nové sněmovně odcházející vládou. Ale když se řeší, jak se vše bude financovat, zástupci vznikající vlády i končícího kabinetu chybí, dodal v narážce na obsazení pořadu.

Nahrávám video

Zrušení důchodové reformy by mělo zásadní dopad

Skopeček byl překvapen, že hnutí ANO převálcovalo menší strany. Očekával, že pravicové strany jako Svobodní nebo Motoristé sobě, kteří se zaštiťovali fiskální disciplínou, ji do programového prohlášení prosadí. Bude ho mrzet, pokud nová vláda některá konsolidační opatření odcházející vlády zruší. V této souvislosti zmiňoval zejména penzijní reformu.

Kalousek míní, že by zrušení nových parametrů v penzijní reformě mělo z dlouhodobého hlediska významný dopad, zejména po roce 2030.

I Národní rozpočtová rada by byla velmi nerada, kdyby se zásadní parametrické změny v důchodovém systému zrušily, podotkl Hampl. Řada lidí si podle něj neuvědomuje, kdy by změny v důchodovém systému slibované možnou koalicí začaly platit. Většina změn vejde v platnost až od roku 2030, tedy až po konci mandátu vznikající vlády.

Zestátní ČEZu

„Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ,“ uvedla budoucí vládní koalice v návrhu prohlášení. Stávající kabinet tento plán dlouhodobě kritizuje.

Podle Hampla je zestátnění ČEZu „drahý, zbytečný nesmysl“, který bude mít dramaticky negativní dopad na kapitálový trh. Navíc to bez dalších opatření nesníží cenu silové složky elektřiny, míní. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.

Podle Kalouska je vykupování ČEZu extrémně nákladné. Stát se tak bude muset také rozloučit s „tučnými dividendami“ společnosti. Podle Kalouska je za tím chuť ovládat ČEZ stoprocentně. I když má podle svých slov málo podkladů k tomu, aby záměr zestátnit ČEZ stoprocentně odmítl, rozhodně není v situaci, kdy by ho doporučoval.

Podle Skopečka by dávalo smysl, aby stát ČEZ odkoupil, když byla energetická krize. I on si myslí, že to nebude mít vliv na ceny energií.

Středula míní, že nová vláda nakonec ČEZ nevykoupí. Míní, že hlavní témata nové vlády budou jinde.

EET a šedá ekonomika

Středula míní, že znovuzavedení EET je dobrým krokem. „Je po tom i společenská poptávka podnikatelů,“ uvedl. Jako problém vidí i nezdaněnou práci, působení pracovních agentur a šedé ekonomiky jako celku. Podle Středuly se s šedou ekonomikou musí pracovat, aby se přivedlo více peněz do státního rozpočtu.

Zavedení EET a boj proti šedé ekonomice má podle vlády vynést třicet miliard. Podle Středuly to zřejmě bude méně, ale záleží to na tom, koho se bude EET týkat, zda se vrátí k původním kategoriím. Neví však, jaké budou parametry znovuzavedení systému elektronické evidence tržeb.

Podle Kalouska se nastupující vládě nepodaří vytěžit z šedé ekonomiky více než deset miliard korun. „Neříkám, že EET bude mít nulový efekt, ale příjmy budou v jednotkách miliard,“ konstatoval. Míní, že EET je efektivně kontrolovatelné za velkých nákladů jen v maloobchodě a gastronomii. Vadí mu tak, že v části ekonomiky je systém kontrolovatelný a v části není. Například ve službách nebo ve stavebnictví jsou daňové úniky podle něj mnohem vyšší a systém jim efektivně nezabrání. On by aplikoval jiné instrumenty.

Hampla překvapilo, že se názorově různý NERV (Národní ekonomická rada vlády) shodl na tom, že zrušení EET poté, co bylo zavedeno, bylo velkou chybou. „Bolest naší politiky je, že nákladně zavádíme nějaký systém, který se zruší, a pak se zase vracíme k tomu, že bychom to zaváděli,“ řekl Hampl. Podobné je to podle předsedy Národní rozpočtové rady i u reformy penzí. Za „halucinaci“ však označil to, že by znovuzavedení ETT pokrylo výdaje, které nová vláda slibuje.

Skopeček řekl, že odcházející vláda EET zrušila, jelikož to byl drahý nástroj, který nevedl k předpokládaným výsledkům. „Ta debata se začínala na tom, že to bude 12 miliard do rozpočtu, poté se mluvilo o dvaceti miliardách..., ta čísla ale nejsou jasná,“ upozornil. „Navíc účinnost EET bude klesat kvůli tomu, že výrazně rostou bezhotovostní platby, které jsou automaticky zaevidované, a snižuje se tak prostor pro vyhýbání se daňové povinnosti,“ podotkl poslanec za ODS. Budoucí výnos EET se tak podle něj bude snižovat.

Není prostor pro snižování daní, míní Kalousek s Hamplem

Ekonomický růst ve 3. čtvrtletí meziročně dosáhl 2,7 procenta HDP. Nastupující vláda proklamuje, že chce další růst nastartovat mimo jiné snížením daní právnických osob na 19 procent ze současných 21 procent. V návrhu programového prohlášení se strany zavázaly k tomu, že žádné daně nebudou zvyšovat.

V obecné rovině Skopeček snížení daní pro právnické osoby podporuje, ale nemyslí si, že to firmám automaticky pomůže. „Nemyslím si, že by firmy trpěly a potřebovaly fiskální impuls v tomto směru, brzdí je spíše přeregulovanost ekonomiky, vysoké ceny energií a přehnaná zelená opatření,“ míní Skopeček.

Kalousek zdůraznil, že v současné době, kdy je třeba řešit rozpočtovou odpovědnost, opravdu není prostor pro snižování daní. Musí se buď omezit výdaje, nebo se daně musí naopak zvýšit, zopakoval v pořadu s tím, že on by raději omezil výdaje. Souhlasí se Skopečkem v tom, že Česko není v situaci, kdy hospodářský růst potřebuje fiskální impuls, jelikož česká ekonomika není v krizi, ale naopak se jí daří.

S tím souhlasí i Hampl. „Nejsme v situaci, kde by byl prostor pro snižování daní,“ řekl. Snížení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body by představovalo ve státním rozpočtu podle Hampla asi dvacet miliard korun. Je zajedno se Skopečkem i Kalouskem i v tom, že ekonomika nepotřebuje impuls, aby se dostala z krize, ale naopak by se mělo pokračovat v konsolidaci.

Ke snížení firemních daní mají odbory neutrální postoj, konstatoval Středula. Míní, že opatření by mělo minimální efekt. Dodal, že snížení daní firmám není nutné, a že to ani neočekávají, podle něj očekávají naopak spíše jejich zvýšení.

Šéf odborových svazů vidí hlavní hospodářský potenciál Česka v navýšení mezd a platů, což podle něj odcházející vláda neučinila. Míní, že pokud výše mezd a platů zůstane tak, jak je, tak to podsekne budoucí ekonomický růst, který je založen hlavně na spotřebě domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
včera v 08:48

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...