WTO se ve sporu o cla z Obamovy éry přiklonila na stranu Číny. Peking by tak mohl uplatnit sankce

Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.

Čína v září 2012 napadla americký zákon o vyrovnávacích clech, jímž Washington zasahuje proti zboží, u něhož má podezření na exportní subvence. Zákon v březnu 2012 podepsal prezident Barack Obama a Peking na něj odpověděl stížností ke Světové obchodní organizaci na porušování mezinárodních obchodních pravidel.

Sporné americké tarify se týkaly fotovoltaických článků a solárních modulů, různých druhů produktů z oceli, pneumatik pro terénní auta, zboží z hliníku a stožárů pro větrné elektrárny. Hodnota exportu v té době činila 7,3 miliardy dolarů (166,5 miliardy korun v současném kurzu).

Podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera (USTR) rozhodnutí WTO připouští, že Spojené státy prokázaly subvencování čínských státních podniků. Verdikt ale také uvádí, že USA musejí čínské ceny akceptovat. „Závěry ignorují zjištění Světové banky, pracovní dokumenty OECD, ekonomické průzkumy a další objektivní důkazy, které Spojené státy všechny uváděly,“ píše USTR.

Podle amerického úřadu zpráva WTO vlastně podkopává pravidla samotné Světové obchodní organizace. „Oslabuje to jejich účinnost v boji s čínskými dotacemi, které poškozují pracovníky a podniky v USA a narušují trhy na celém světě,“ tvrdí.

Pokud Peking bude v tomto sporu chtít přistoupit k sankcím, bude muset vstoupit do nového kola právní argumentace ohledně výše škod na svém obchodu.

Trump uplatnil cla na velkou část dovozu z Číny

Kvůli clům jsou přitom Spojené státy a Čína ve sporu i v poslední době. Konflikt mezi USA a Čínou odstartoval loni v březnu. Tehdy americký prezident Donald Trump podepsal první dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží.

V rámci obchodní války už Washington od té doby zavedl cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů (5,6 bilionu korun). Peking odpověděl odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů. Pokud by Spojené státy zavedly i další tarify, jak Trump zvažoval, byl by zatížen prakticky celý tento dovoz. Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky.

Koncem června se ovšem na okraj summitu zemí G20 domluvili Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má celní válku vyřešit.

Krátce po zveřejnění nynějšího verdiktu WTO Trump prohlásil, že k uzavření obchodní dohody s Pekingem je ještě dlouhá cesta, a bude-li to třeba, mohou Spojené státy uvalit cla na další čínské zboží v hodnotě 325 miliard dolarů (7,4 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...