Zákon o významné tržní síle dál platí, Ústavní soud škrtl jen malou část

Zákon o významné tržní síle zůstává v platnosti, Ústavní soud (ÚS) zrušil jen jedno ustanovení. Zákon chrání dodavatele potravin před nekalými praktikami obchodních řetězců. Zrušení celého zákona, případně některých jeho částí, navrhly soudu dvě skupiny senátorů, kteří normu označili za diskriminační. Neplní podle nich svůj účel. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) rozhodnutí soudu vítá.

Soud zrušil jen jednu z podmínek stanovených pro náležitosti smluv mezi odběrateli s významnou tržní silou a jejich dodavateli. Podle zákona musely smlouvy obsahovat také výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž objem nesměl překročit tři procenta z ročních tržeb dodavatele za potraviny dodané danému odběrateli. Šlo typicky o platby za reklamní a propagační služby, logistiku nebo za vyhodnocování a reportování prodejnosti a obrátkovosti zboží prodávaného odběratelem.

Ustanovení podle soudu nutilo smluvní strany k ohraničení celkového plnění pevnou částkou, jejíž maximální výši ale nelze předem určit. Ustanovení tak bylo v rozporu s právem podnikat.

První podnět k soudu podali senátoři v září 2016, žádným jiným návrhem na zrušení právního předpisu se soud momentálně nezabývá déle. Další skupina senátorů následovala v roce 2017, soud obě řízení spojil. Každý návrh se týkal znění zákona účinného v jiném časovém období.

Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům při nákupu potravin. Významnou tržní sílu má podle zákona například odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb přesáhne pět miliard za poslední ukončené účetní období.

Jako zneužití významné tržní síly zákon uvádí nevyvážené smlouvy, vyžadování plateb za přijetí potravin do prodeje nebo různé typy diskriminace dodavatelů. Dozor nad dodržováním zákona má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Senátoři podepsaní pod oběma návrhy považovali zákon o významné tržní síle za velmi nekvalitní, neurčitý a diskriminační. Má prý minimální aplikační úspěšnost, povinnosti ukládá pouze odběratelům, tedy jedné straně dodavatelsko-odběratelských vztahů, aniž by řešil případnou dominanci na straně dodavatelů.

Svaz rozhodnutí soudu vítá

Tím, že soud zrušil podmínku, že smlouvy musejí obsahovat výši veškerých peněžních plnění dodavatele, kdy jejich objem nesmí překročit tři procenta z ročních tržeb dodavatele za potraviny dodané konkrétnímu odběrateli podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) potvrdil, že stát nemá právo regulovat detaily obchodní vztahů. Ministerstvo zemědělství by do připravované novely zákona nemělo podobná omezení navrhovat.  

„Pevně doufám, že si to zapamatuje také ministerstvo zemědělství, které do právě připravované novely tohoto zákona chtělo zapracovávat další podobné limity a omezení. Ministerstvo přitom úplně ignoruje evropská pravidla, která vyžadují ochranu malých proti velkým. A místo toho, aby zajistilo ochranu malých zemědělců, připravilo novelu, která chrání především velké domácí výrobce potravin,“ uvedl prezident SOCR Tomáš Prouza.

SOCR požaduje, aby na trhu platily rovné podmínky pro každou firmu nebo instituci v celém zemědělsko-potravinářském řetězci. Podle Prouzy je na českém trhu třeba chránit zejména malé zemědělce před velkými výrobci potravin, a malé obchody před silnějšími producenty potravin.

„Je totiž každodenní realitou, že právě velcí výrobci potravin zneužívají své silné pozice vůči svým dodavatelům i vůči menším prodejcům potravin. Novela zákona o významné tržní síle proto musí respektovat jak ekonomickou realitu, tak rozhodnutí Ústavního soudu a evropský právní rámec,“ dodal Prouza.

Zrušení zákona požadovaly dvě skupiny senátorů, první podnět byl k soudu podán v roce 2016. Další skupina senátorů následovala v roce 2017, soud obě řízení spojil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 23 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...