Zastropovat ceny energií a převzít ČEZ, zvažuje Špidla, jak řešit krizi. Kalousek je pro mimořádnou daň

Nahrávám video

Mírná recese není problematická, stěžejní je vysoká inflace, shodli se hosté Událostí, komentářů. Ekonomickou situaci by vláda měla řešit zastropováním cen energií, progresivní daní či převzetím ČEZu, je přesvědčen bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Exministr financí Miroslav Kalousek si regulaci cen dovede představit u elektřiny. Podle Štěpána Křečka, ekonomického poradce premiéra, kabinet nevylučuje rázné nástroje.

Makroekonomická čísla považuje Špidla za poctivě zpracovaná, trvá ale na tom, že nejsou rozhodující. Za důležitější považuje mimořádně vysokou inflaci. S tím souhlasí i Kalousek, mělká recese podle něj není ničím překvapivým. Za problém označuje přehřátý pracovní trh. Podle Křečka jde o příjemný problém: „Trh práce stabilizuje ekonomiku a je dobře, že budeme mít nízkou nezaměstnanost,“ říká s tím, že vysoká by byla horší. Za dlouhodobě správný považuje také tlak na růst mezd.

Bývalý premiér kritizuje komunikaci vlády s veřejností v současné mimořádné době. „To, co vláda sděluje, je do té míry nejasné, že to nemůže vytvářet jakoukoliv jistotu a možnost pro lidi, aby se rozumně připravili a rozhodli,“ podotýká. Upozorňuje také, že už je zřejmé, že značná část podpory ohroženým firmám i domácnostem přijde pozdě. Navíc je podle Špidly chybně zacílená a někdy až přehnaně drahá. „S časem se tady nehraje úplně zodpovědně,“ doplňuje.

Všem se pomoci nedá, upozorňuje Kalousek

„Někdy je komunikace opravdu nesrozumitelná a kdyby se neřeklo nic, možná by to bylo lepší, než když se řekne jedna věc a pak se třikrát opakuje,“ usuzuje exministr financí Kalousek. Není podle něj namístě se ptát, kolik kabinet se svými omezenými zdroji na pomoc vyčlení, ale jak budou vládní instrumenty efektivní. Všem se pomoci nedá, prostředky tedy musejí zamířit k těm nejpotřebnějším, zdůrazňuje.

Podle premiérova poradce se vedou spory, jestli nedávno schválený úsporný tarif není příliš plošný. Křeček je přesvědčen, že úsporný tarif je lepší než odpuštění DPH, protože procentuálně nejvíce pomůže domácnostem s nízkou spotřebou. Oproti tomu odpuštění DPH by v absolutním vyjádření přineslo největší úspory domácnostem s vysokou spotřebou. Připouští ale, že zacílení není nejlepší. „Pochopil bych, kdyby se z důvodu rychlosti plošná podpora nastavila na začátku a postupně se předělávala na cílenější a cílenější,“ říká hlavní ekonom BH Securities.

Špidla navrhuje, aby stát převzal ČEZ

Špidla je přesvědčen, že zdaleka nejjednodušším řešením by byla regulace cen, tedy zastropování cen energií. „Jsem zaražený, že po tolika měsících ta věc ještě není hotová nebo v daleko jasnější podobě,“ prohlásil bývalý předseda vlády. Současný kabinet podle něj až příliš našlapuje kolem ČEZu. „V této situaci čistě tržní regulace selhává, příliš mnoho lidí to odnáší, je to nebezpečné pro ekonomiku. Je namístě být docela radikální,“ argumentuje pro převzetí energetického giganta státem skrze vykoupení minoritních akcionářů.

„Vykoupení ČEZu je něco, co je na stole, ale při současných cenách je to nejméně tak 250 miliard,“ reaguje Kalousek. Co se ekonomických opatření týče, nedokáže si podle svých slov představit cenovou regulaci u plynu, potravin a pohonných hmot, protože by hrozil nedostatek.

Naproti tomu u elektřiny podle bývalého šéfa státní kasy existuje obrovský rozdíl mezi nákladovou a prodejní cenou. I při zastropování cen by tak firmy mohly vydělávat. „Možná, že by to pro stát, pro firmy i pro adresáty pomoci bylo mnohem jednodušší než sektor zdanit a pak to přerozdělovat,“ nastiňuje. 

O takovém řešení v současnosti podle Křečka Strakova akademie neuvažuje, zároveň ale poradce podotýká, že situace je extrémní a nelze vyloučit rázné nástroje. Pokud současné ceny přetrvají delší dobu, nebo dokonce porostou, způsobí to neřešitelný problém pro mnoho domácností. V takovém případě by se cenová regulace měla dostat na stůl, je přesvědčen hlavní ekonom BH Securities.

Jak zdanit ekonomické vítěze krize?

„Zkušenosti s takovým opatřením jsou a byly pozitivní,“ říká k regulaci cen Špidla a připomíná zastropování cen nájemného během svojí vlády. Opatření podle jeho slov pomohlo vrátit vývoj na běžnou dráhu. Bývalý premiér také prosazuje zavedení progresivní daně pro právnické osoby. Ta by se dala nastavit snadno tak, aby postihla enormní zisky, které nejsou výsledkem umného podnikání a inovace, ale válečnou situací.

Progresivní daň Kalousek odmítá, ovšem „válečnou daň“, jak o ní mluví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), považuje za spravedlivou. „Není to sektorová daň, není to nic, co by likvidovalo strukturální deficit a je to jenom dočasné, zatímco progresivní zdanění právnických osob by bylo navěky,“ říká s tím, že určité sektory těží z války, zatímco spousta jiných prohrává.

Podle Stanjury vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech – energetice, bankovnictví a třetí oblasti, kterou ale ministr nespecifikoval. Křeček v Událostech, komentářích potvrdil, že mezi poradci premiéra se v této souvislosti několikrát hovořilo o rafineriích a velkých sítích čerpacích stanic. Zdůrazňuje, že tento sektor ze současné situace výrazně těží a zneužívá ji, když kupuje zlevněnou ruskou ropu, ale prodává ji za vysoké ceny.

Sbor ministrů podle Křečka uvažuje i o zastropování marží, ale rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi prý dávají řidičům stále možnost tankovat výhodně. „Tento tlak ze strany poptávky může vést k tomu, že se marže budou snižovat. Tvrdé administrativní řešení je až poslední možnost a možná už jen pohrůžka, že by něco takového mohlo být zavedeno, může vést ke snížení marží,“ vysvětluje Křeček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...