Zdražování bydlení v posledních patnácti letech předstihlo růst průměrné mzdy

Nahrávám video

Ceny bytů v Praze rostou rychleji než příjmy. Vychází to z aktuálního srovnání, které zpracovali statistici. Za posledních patnáct let byty v hlavním městě zdražily téměř 2,5 krát, jinde to byl dvojnásobek. Průměrná mzda se přitom od roku 2005 o tolik nezvedla. Zdražovaly ale i energie, jako jsou zemní plyn, elektřina nebo vodné a stočné. V porovnání s tím byl nejmenší nárůst u potravin.

Například bytové domy v Praze-Suchdole byly dokončené v roce 2000. Tehdy se tu metr čtvereční prodával za 25 tisíc korun a běžná garsonka vyšla zhruba na 800 tisíc korun. Nyní se tu prodává dvougarsoniéra za skoro 88 tisíc korun za metr čtvereční.

„Dnes se dostáváme ke čtyřnásobným cenám,“ uvedl ředitel sektoru prodeje nemovitostí Ekospolu Zdeněk Buček.

Vývoj cen v bydlení
Zdroj: ČT24

Potraviny zdražovaly nejpomaleji

V roce 2000 se lidé museli vyrovnat se skokovým zdražením zemního plynu. Zdaleka ale nešlo o poslední zdražování. Obecně spočítáno, ceny energií se za uplynulých 18 let zvedly na víc než dvojnásobek.

Ceny energií
Zdroj: ČT24

Ve srovnání s energiemi a cenou bytů zdražily potraviny nejméně. Zhruba o 40 procent. Ceny šly nahoru například u těstovin, hovězího, rýže nebo točeného piva.

Důležitější pohled pro život však nabídne až porovnání vývoje cen a například vývoje mezd. Z toho pak vyplyne, co si lidé opravdu mohou koupit, jaká je jejich kupní síla. Zatímco v roce 2000 byla průměrná mzda v Česku 13 219 korun, loni ve třetím čtvrtletí pak 31 516 Kč.  

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

V roce 2006 si tak lidé mohli koupit za průměrnou mzdu 743 kilogramů banánů, loni již 1158. Tedy příznivý vývoj. Ještě lepší to bylo u cukru: z 964 kilo na 2605. Více bylo možné koupit také brambor nebo mléka.

U některých potravin to ale neplatí, například u hovězího. V roce 2006 stačily příjmy na 159 kilo, loni už jen na 141. A podobné je to u těstovin, těch se dá pořídit o 150 kilo míň.

Vývoj kupní síly u potravin
Zdroj: ČT24
Ceny potravin
Zdroj: ČT24

S velmi příznivým vývojem mezd v posledních letech a celkově silným rozvojem české ekonomiky se mění také postoj Čechů k půjčování. Více si berou úvěry na běžné věci, více si věří, že zvládnou i splácení. 

Zkušenost s nákupem zboží nebo služeb na úvěr má podle České bankovní asociace až 60 procent lidí. A 65 procent z nich stále ještě nějaký úvěr splácí. Odborníci ale před přílišným zadlužováním varují.

Úvěr si Češi nejčastěji berou na nákup automobilu či motocyklu (29 %) nebo na nákup spotřební elektroniky (20 %). Potvrzuje to i obchod s počítači a elektronikou Alza.cz. „Zájem zákazníků o nákup na splátky, odloženou splatnost nebo v rámci pronájmu dlouhodobě roste. Spojíme-li všechny tyto finanční služby dohromady, pak meziroční nárůst těchto služeb činí v ČR 44 procent,“ uvedla tisková mluvčí obchodu Patricie Šedivá. 

Na co se Češi zadlužují
Zdroj: ČT24

Výše průměrného dluhu byla loni 28 500 korun. Ve srovnání s rokem 2017 to bylo o dvanáct stokorun méně. I přesto zadlužení domácností jen na spotřebu přesáhlo – podle České národní banky – na konci loňského roku 298 miliard korun.

„Malých mikropůjček před výplatou je méně. Lidé se cítí, že mají příjem a že práce bude nadosmrti. Může se to obrátit a je dobré si tvořit nějakou finanční rezervu,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.