A je to! Pat a Mat poprvé mluví a používají dron, ale jsou to pořád nešikové

Nahrávám video

Tohle doma nezkoušejte, varují tvůrci nových příběhů Pata a Mata. Po více než čtyřiceti letech ale diváci už i bez varování znají destruktivní nápady dvou svérázných kutilů. Podruhé je představují i na filmovém plátně. V devíti příbězích se animovaní hrdinové seznamují s moderními technologiemi a poprvé v historii také promluví česky. Celovečerní snímek Pat a Mat znovu v akci se v kinech promítá od 7. června.

Nešikové Pat a Mat se na televizních obrazovkách objevili poprvé v roce 1976. Na svět je přivedli režisér Lubomír Beneš a kreslíř Vladimír Jiránek, který dal mimo jiné podobu i další oblíbené večerníčkové dvojici – králíkům z klobouku Bobu a Bobkovi. 

Postavičky kutilů Jiránek stvořil – jak sám říkal – podle typického českého člověka. „Takovéhle figury existují, nebo přinejmenším v sedmdesátých letech existovaly. To není jenom postoj loutky, ale postoj k životu,“ svěřil se v televizním cyklu GEN – galerie elity národa. 

Dnes tvůrci využívají třeba i 3D tiskárnu, tehdy se ale ještě všechny části loutek vyráběly ručně. „Například Mat má hlavičku jako vajíčko. To tehdy opravdu otec nalil sádru do slepičího vajíčka, přilepil uši a nos,“ popisuje tehdejší práci Marek Beneš, který v příbězích pokračuje místo svého otce Lubomíra Beneše. Od začátku devadesátých let je režíruje a píše a také se podílí na jejich výtvarné podobě.

Ke čtyřicátinám kutilské dvojice připravil před dvěma lety první celovečerní film. Složen byl z jednotlivých epizod, v nichž Pat a Mat prokazovali svou schopnost si neotřele poradit s každým problémem, stejným způsobem je koncipována i filmová novinka Pat a Mat znovu v akci.

Genzer a Suchánek jako Pat a Mat

Proč jsou Pat a Mat oblíbení i ve světě? „Kutilství je všude. A navíc Pat a Mat mají pozitivní přístup k životu - ať udělají cokoliv, jsou s výsledkem spokojeni, i když my ostatní vidíme, jak to ve skutečnosti dopadlo,“ domnívá se Marek Beneš.

Poprvé ale mohou diváci slyšet oblíbené kutily mluvit. „Zkusili jsme do celovečerního filmu udělat krátké vstupy, kde poprvé dostali hlasy. Mluví je Michal Suchánek a Richard Genzer. Přistoupili k tomu opravdu zodpovědně a zvažovali každé slovíčko. Je to jejich improvizace,“ prozradil Marek Beneš. 

Doplnit scénky o řeč se rozhodl i podle příkladu ze zahraničí, kde jsou Pat a Mat také oblíbeni. V Nizozemsku, kde se seriál vysílá pod názvem Buurman en Buurman, tedy soused a soused, znají diváci jejich hlasy už více než třicet let. Dokonce v nizozemské verzi zůstala zachována jedna česká věta, při typickém gestu po odvedené práci totiž Pat a Mat česky řeknou: „A je to!“  

„Rádi bychom pak udělali anketu, abychom věděli, jestli máme zkusit nadabovat jednotlivé epizody,“ znal by rád Marek Beneš názory diváků. Zatím jsou hlasy využívány jen v předělech, samotné scénky stále zůstávají němými groteskami provázenými ruchy a muzikou. Po smrti Petra Skoumala, který hudbu ke známému večerníčku vytvářel od sedmdesátých let, se nově hudební stránky zhostil Zdeněk Zdeněk.

Problémy, které Pat a Mat v akci řeší, jsou povětšinou nadčasové: ucpaný odpad, čištění komína, postavení nového plotu nebo marný boj s krtkem či včelím rojem. Zároveň ale neignorují pokrok, ve svém dvojdomku mají sekačku na solární pohon, dron nebo bezpečnostní kameru. 

Druhé celovečerní „pásmo“ Pata a Mata vznikalo rok. Pracovalo na něm osm animátorů nejen v Česku, ale také v Číně. Snímek koprodukovala Česká televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...