Absolutní nula, mazlíci z bakterií i bludiště na úřad. Umění vyšlo do ulic

„Udělat si malou sochu a vystavit ji v galerii, je moc prima. Ale ve chvíli, kdy ji dáte do veřejného prostoru, musíte počítat s tím, že ne každému se bude líbit. Každý má názor,“ říká sochař Václav Fiala. Je jedním z desítek umělců, kteří se zapojili do některé z aktuálních venkovních výstav. Uměním pod širým nebem kolemjdoucí oslovují v Praze, Plzni, Opavě, Písku, Krnově i ve Vratislavicích nad Nisou. Většina z nich trvá přes prázdniny.

Sculpture Line vede do Prahy i Rýmařova

Téměř devadesát instalací od padesátky umělců a umělkyň, nejen těch českých, je podepsáno pod exponáty letošního ročníku Sculpture Line. K vidění jsou nebo během léta budou na náměstích, v parcích nebo nárožích několika měst, na nejvíce objektů narazí lidé v Praze.

Například na nábřeží přibyla Věž od Václava Fialy. Žlutá, více než sedmimetrová konstrukce odkazuje k Janu Palachovi. Vznikla před dvěma lety k výročí studentova sebeupálení. Poté stála na australském útesu, nyní shlíží na Vltavu. „Můžete udělat úžasnou sochu a dát ji na špatné místo a ona vyšumí. A naopak i špatná, ale dobře umístěná socha to místo pozvedne,“ podotýká Fiala.

V Praze přibude také socha od Jiřího Davida, na objektu s názvem -273,15 °C, tedy absolutní nula, ale ještě pracuje. Tvořena je z plastového odpadu a recyklátu a kolemjdoucí by měl inspirovat k úvahám o budoucnosti a smysluplnosti umění.

Nahrávám video

„Když pracuju v ateliéru na obrazech, je to o větší intimitě. Vztah k veřejnému prostoru je jiný, v něm se s uměním setkávají i lidé, kteří do galerií a muzeí nechodí, a musí se střetnout s něčím, co je jim třeba nepříjemné nebo si s tím nevědí rady. To je další rozměr, který mě zajímá: oslovovat lidi, kteří nejsou insideři, ale jsou zároveň chápaví a citliví,“ říká David.

Sculpture Line letos zasahuje i do dalších tuzemských měst, byť třeba jen jednou instalací. Hned několik děl má po Česku rozmístěné Alexandra Koláčková, její barevné keramické ruce stojí třeba v Ústí nad Orlicí. Další umění lze najít v Dolních Břežanech, Ostravě, Plzni, Liberci, Olomouci, Pardubicích Broumově, Vratislavi nad Nisou i Rýmařově.

Festival m³ ukazují místa na Praze 6 a 7

Jen na hlavní město se omezuje festival m³, s podtitulem Umění v prostoru. V každém ročníku si ale vybírá jinou část Prahy, kterou doplní uměleckými díly. V roce 2021 ozvláštňuje veřejný prostor na Praze 6 a 7. Téma zní „terapie města“, tedy zkoumání možností, jakými umělecké dílo může pomoci dané lokalitě nebo komunitě.

„Uvědomujeme si, že město není neživou kulisou našich životů, ale jedním z jeho hlavních aktérů. Dynamický puls a názorový pohyb města se nás všech dotýká – někdy více, někdy méně. Jeho fyzické i psychické funkce bezprostředně ovlivňují míru naší individuální kondice,“ vysvětlují kurátoři Jitka Hlaváčková a Ludvík Hlaváček. A dodávají, že umění může do diskuse o městském prostoru vstupovat zpochybněním, kritikou, ale i inspirací.

Oslovili čtrnáct autorů, kteří mají k letos vybrané lokalitě osobní vztah, kteří svými díly upozorňují na místní „neuralgické body“. Kupříkladu Milena Dopitová svým objektem upomíná na zapomenutou industriální pražskou část – Zátory, Veronika Zapletalová se zaměřila na zanedbané vodní prvky ve zpustlé přírodě u zámku Veleslavín a Richard Wiesner instaloval na Letenské pláni řečnickou tribunu s vestavěnou aparaturou. Dává tak každému možnost vyslat vzkaz do světa.

Landscape zamířil do Krnova

Festival Landscape přináší podeváté témata krajinářské architektury a umění ve veřejném prostoru. Ani tento projekt se nedrží jen jednoho místa. Letos se poprvé koná v Krnově. Na tamní městskou zeleň i architektonický či rekreační potenciál upozorňují umělecké instalace i doprovodný program.

„Je to další místo s bohatou, ale komplikovanou historií, která se odráží ve veřejném prostoru, kam se snažíme vstoupit a trochu čeřit vody,“ přitakává organizátor festivalu Jakub Hepp. Landscape už dříve přinesl jiný pohled na veřejný prostor v Praze, Opavě, Ostravě a Plzni.

Nahrávám video

Ten krnovský obohatilo více než třicet instalací. Například prostor před radnicí proměnil opavský Ateliér 38 v bludiště z plastových přepravek. Nazval ho Cesta na úřad. „Chtěli jsme demonstrovat, jak těžká může být cesta ke kýženému razítku, případně jak komplikované mohou být bariéry mezi běžným občanem a úředníkem,“ vysvětluje Hepp.

V zahradě městské knihovny postavila Veronika Richterová domek pro uprchlíky. Osm metrů čtverečních je větší plocha než stan, ve kterém lidé v řeckých uprchlických táborech žijí. „Vše je udělané z odpadů toho, co se dá sehnat, jako palety, střecha je z plachty, kterou uprchlíci fasují od OSN,“ popisuje výtvarnice, která při tvorbě recykluje zejména PET lahve.

Hned naproti vytvořil Patrik Hábl na fasádě činžovního domu u rušné cesty směrem do centra Krnova murál. Domovní zeď vypadá, jako by na ní zůstaly brzdné stopy po pneumatikách. „Je to o pohybu v prostoru. Můžete si klást otázky, jak tam to auto mohlo projekt, kam směřuje,“ radí umělec.

Na zelené ploše před poliklinikou vyrostl sloup od Jana Nálepy a Dávida Sivého, na vrchu Cvilín je možné posedět na netradičním mobiliáři od Lukáše Výtiska. U řeky instaloval Jan Tyrpek obří houpačku. „Je to herní prvek, ale i zajímavá architektura,“ upozorňuje Jan Hepp.

Landscape trvá do konce září. Ne všechny instalace ale poté z Krnova zmizí. Například u jezu zůstane lavička architektů Martina Gsadntnera a Ondřeje Pokoje.

Sedněte si k mazlíkům

Pojď si ke mně sednout, vyzývá do konce listopadu výstava sochaře, architekta a malíře Michala Trpáka v Opavě. Svá díla shromáždil pod širým nebem v okolí Obecního domu v Ostrožné ulici.

„Neobvyklá díla mají provokovat představivost procházejících diváků a nutit je k zastavení. Zájemci si mohou sochy nejen v klidu prohlédnout, ale také si sednout k nim nebo na jejich hřbet a v klidu přemýšlet,“ uvedla ředitelka pořádající Opavské kulturní organizace Marcela Mrózková Heříková.

Mazlíci Michala Trpáka
Zdroj: Michal Trpák

Trpák mimo jiné do Opavy dovezl svůj soubor Mazlíci, v němž jinak pouhým okem neviditelné bakterie mnohonásobně zvětšil. Sousoší Velký dialog má zase podobu posezení se stolem a čtyřmi židlemi ve tvaru lidských postav, takže lidé jim vlastně sedí na klíně. U Obecního domu je umístěn i Myslitel, nadživotní socha osoby sedící zamyšleně na vysoké židli odkazuje k soše Augusta Rodina.

Na jihu Čech čeká trpafontána i sochy z písku

Michal Trpák je také iniciátorem projektu Umění ve městě v jižních Čechách. Na umělecká díla lze narazit v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou, Lipně nad Vltavou, Veselí nad Lužnicí, Vodňanech a Volyni. Kolemjdoucí potěší nebo dovede k zamyšlení třeba trpafontána od Evy Roučkové, hliníkový Printree od Ondřeje Olivy, utržený kabel od Milana Caise či hlavy v kašně od Ellen Jilemnické. Některá díla budou teprve instalována.

Sochy z písku v Písku (2021)
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

A na jihu Čech se lze stavit ještě v Písku na už tradičním sochaření z písku. Autory děl jsou i letos Josef Faltus a Marian Maršálek. „Umělci na pět zhruba třímetrových soch spotřebovali kolem 60 tun jemného štukového písku a na vytvoření každé z nich potřebovali zhruba čtyři dny,“ prozradila starostka města Eva Vanžurová (Jihočeši 2012).

Jednotlivé sochy zpodobňují vždy jedno písmeno z názvu města. Lidé na nich mohou rozpoznávat motivy, které na dané písmeno začínají. Umístění děl na hraně náplavky si pohrává také s jejich odrazem v hladině Otavy, zrcadlení napomáhá ještě večerní nasvícení. V Písku zůstanou sochy z písku do podzimních měsíců, záleží, jak dlouho je dovolí zachovat počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...