Anonymní forma čtverce napravuje dluh vůči Jiřímu Hilmarovi

Brněnská Fait Gallery napravuje dluh, který má podle ní česká společnost vůči výtvarníkovi Jiřímu Hilmarovi. Připravila zatím nejrozsáhlejší výstavu děl tohoto umělce, který po emigraci přes čtyři desítky let působil v Německu. Širší veřejnosti proto jeho tvorba zůstává málo známá.

Hilmar v šedesátých letech spoluzakládal v Československu Klub konkrétistů. Jeho díla mají obvykle čtvercový formát. „Pro mě je to anonymní formát, který má svoji stabilitu a ve kterém se mohu naprosto svobodně pohybovat. Má stejné úhlopříčky, čtyři pravé úhly, žádné napětí v poměru stran,“ řekl Hilmar v jednom ze starších rozhovorů.

Retrospektivní výstava dostala název Anonymní forma čtverce. Zahrnuje například monochromy z vrstveného pauzovacího papíru či papírové reliéfy složené do přesných optických struktur. „Podařilo se nám zapůjčit i první z optokinetických reliéfů, které byly prezentovány na Hilmarově výstavě v pražské galerii Fronta v roce 1967, která byla jeho první sólo výstavou a zároveň i poslední před jeho emigrací,“ upozorňuje kurátorka Denisa Kujelová.

Získat zápůjčky pro výstavu nebylo vůbec jednoduché, protože devadesát procent děl pochází ze soukromých sbírek. Vzhledem k tomu, že po své emigraci byl v Česku Jiří Hilmar nechtěným autorem, v tuzemských galeriích jeho díla většinou chybějí.

Nahrávám video

Po emigraci se umělec začínal více zajímat o environmentální problematiku, což se promítlo i do jeho tvorby. „Po přestěhování do Gelsenkirchenu, který leží v podhůří v průmyslové zóně, kde je všude kolem zdevastovaná krajina, se plně soustředil na práce s přírodními materiály,“ upřesnila kurátorka.

V poslední fázi tvorby převážilo dřevo, včetně rozměrných objektů a instalací z kmenů či špalků. Hilmarova díla z tohoto období v sobě snoubí princip lidské síly s tou přírodní. „Část dřeva odebírá, jako zástupný prvek civilizace je obrábí a zpětně vkládá na stejná místa. Pak celý ten objekt ohlazuje do organických přírodních tvarů, aby demonstroval jednotu člověka s přírodou,“ popsala kurátorka.

Práci se dřevem se Jiří Hilmar věnoval až donedávna, dokud mu to dovolilo zdraví. Kvůli zdravotnímu stavu svou dosud největší výstavu nemůže navštívit osobně, i když už žije v Česku. Do vlasti se vrátil po více než čtyřiceti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...