Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.

Randa Abdel-Fattahová měla vystoupit na přelomu února a března na akci Adelaide Writers’ Week, která spadá pod Adelaide Festival a je označována za největší bezplatnou literární přehlídku v Austrálii.

Správní rada Adelaide Festivalu ale pozvánku pro spisovatelku minulý týden zrušila kvůli jejím kontroverzním výrokům o Izraeli a sionismu, aniž by na jakákoliv konkrétní slova odkázala.

Podle pořadatelů by nebylo „kulturně citlivé“, aby se spisovatelka akce účastnila tak brzy po prosincovém teroristickém útoku na sydneyské pláži Bondi Beach. Při něm dvojice mužů inspirovaná teroristickou organizací Islámský stát zaútočila na židy slavící svátek chanuka a zabila patnáct lidí a další desítky zranila.

Literátka a akademička Abdel-Fattahová se narodila v Austrálii, po rodičích má palestinské a egyptské kořeny. Na festivalu se chystala představit svůj román Discipline, v němž na příběhu mladého páru vykresluje, jak se podle ní staví média a akademická sféra v Austrálii k izraelsko-palestinskému napětí. Do češtiny zatím žádná z próz této spisovatelky přeložena nebyla.

Abdel-Fattahová působí rovněž jako právnička a socioložka. Podle stručného medailonku na jejích sociálních sítích se zabývá výzkumem arabských a muslimských hnutí za sociální spravedlnost, islamofobií a válkou proti terorismu. Během dvouleté války v Gaze byla kritičkou izraelské vlády a zastánkyní Palestinců, připomíná australská veřejnoprávní stanice ABC.

Zrušení pozvánky na spisovatelský festival označila Abdel-Fattahová za „jasný a nestydatý projev protipalestinského rasismu a cenzury“ a zároveň poukázala na to, že ona ani žádný Palestinec neměl s útokem nic společného. To netvrdili ani členové správní rady, podle jejichž formulace při zrušení pozvánky nic nenasvědčuje tomu, že by Abdel-Fattahová nebo její tvorba „měly jakoukoli souvislost s tragédií“.

Odešli hosté, ředitelka i sponzoři

Podpory se vzápětí autorce dostalo – pro festival nečekaně – od dalších více než sto osmdesáti řečníků akce, tedy většiny pozvaných. Včetně bývalé novozélandské premiérky Jacindy Ardernové, řeckého exministra financí Janise Varufakise či nositele Pulitzerovy ceny Percivala Everetta. Adelaide Writers' Week opustili i někteří sponzoři.

Jacinda Ardernová při návštěvě v Austrálii (2022)
Zdroj: Reuters/Loren Elliott

Kvůli zrušení pozvánky pro Abdel-Fattahovou se rozhodla navíc rezignovat ředitelka Adelaide Writers’ Week Louise Adlerová, která s krokem správní rady zásadně nesouhlasila. Židovská dcera přeživších holocaustu vyjádřila přesvědčení, že tento krok „oslabuje svobodu slova a je předzvěstí méně svobodné země, kde lobbování a politický tlak určují, kdo smí mluvit a kdo ne“.

Správní rada festivalu podotkla, že se kvůli odhlášení tolika pozvaných literární přehlídka nemůže uskutečnit. A že všichni členové správy rady hodlají rezignovat na své funkce. Prohlášení obsahovalo omluvu adresovanou Randě Abdel-Fattahové za „způsob, jakým bylo rozhodnutí prezentováno“. Autorka ale tento pokus sypání popela na hlavu nepovažovala za dostatečný, protože se týkal formy, nikoliv obsahu festivalového rozhodnutí.

Omluva přijata, ale...

Po pár dnech nakonec – už nové – vedení festivalu vydalo prohlášení s plnohodnotnou omluvou. „Omlouváme se Randě Abdel-Fattahové za újmu, kterou jsme jí způsobili,“ vzkázali pořadatelé veřejně. „Intelektuální a umělecká svoboda je jedno z důležitých lidských práv a naším cílem je ho zachovat. V tomto případě jsme ale selhali,“ přiznali.

Spisovatelka omluvu přijala, účast na akci příští rok ale ještě prý zváží. Zrušení pozvánky podle ní poukazuje na obecnější problémy ve veřejných institucích, jako je chybějící vzdělávání proti rasismu nebo nedostatečné záruky „proti politickému zasahování lobbistů“.

Norman Schueler z Rady židovské komunity Jižní Austrálie – tedy státu, jehož hlavním městem je místo konání festivalu Adelaide – označil omluvu vedení za „chabé rozhodnutí“. Uvedl, že jeho komunita je „hluboce zraněna“. „Doufám, že tento krok odvolají... a možná, že kvůli tomu rezignuje i současná správní rada,“ dodal. Organizace, jejímž je členem, po útoku na Bondi Beach podle ABC lobbovala za zrušení účasti spisovatelky Abdel-Fattahové.

Parlament řeší nenávistné projevy

Rozhodnutí festivalu se navíc řeší uprostřed napjaté debaty o zákonech zpřísňujících tresty za nenávistné projevy a povolující vykupování zbraní vládou. Australský parlament je má začít projednávat v pondělí 19. ledna, dokonce dříve, než bylo v plánu, čímž reaguje na útok z Bondi Beach.

Navrhované zákony také počítají s jednodušším zamítáním víz z důvodu rasových předsudků a s usnadněním zákazu nenávistných organizací, včetně neonacistických. Část veřejnosti podle agentury Reuters vyjadřuje obavu z omezování svobody slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...