Bienále architektury v Benátkách: Šmírování běžných Čechů i kuchyň pro Gullivera

V Českém Krumlově od 1. června pobírají vybrané rodiny „plat“ za normální život v centru města. V přímém přenosu jejich každodennost mohou pozorovat návštěvníci česko-slovenského pavilonu na 16. bienále architektury v Benátkách. Projekt umělkyně Kateřiny Šedé přitahuje pozornost i zahraničních médií. Například britský deník The Guardian zařadil český příspěvek bienále mezi ty nejzajímavější na letošním ročníku. Do konce listopadu přestavuje své pojetí architektury v Benátkách více než šedesátka zemí.

Sociální architektka Kateřina Šedá na bienále postavila sídlo fiktivní společnosti UNES-CO, která se stará o to, aby se do center turisticky oblíbených měst vrátil běžný život. Řešení se turisty zaplavené Benátky mohou přiučit v Českém Krumlově. Od začátku června je možné sledovat v pavilonu přímý přenos z tohoto jihočeského města, které je, stejně jako Benátky, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Šedá na tři měsíce v bytech v centru ubytuje několik rodin, jejich úkolem je běžně žít, za což pobírají plat. O projekt byl z řad dobrovolníků obrovský zájem. Vybráno bylo patnáct rodin převážně z Českého Krumlova. Umělkyně doufá, že díky nim si teď v městském centru budou hrát děti anebo pořádat sousedská posezení, jak bývalo před náporem turistů běžné. Výsledky projektu mohou být návodem pro město, jakým způsobem čím dál méně únosnou situaci v centru řešit.

Nahrávám video

Svou prezentaci má v Benátkách i Vatikán, na bienále přivezl jedenáct kaplí od současných architektů. Naopak němečtí architekti nepřijeli do Itálie stavět, ale bourat. Ve svém pavilonu odkazují na pád berlínské zdi a varují před stavbou podobných bariér. „Ukazujeme rozmanitost odpovědí, jaké může architektura dávat. Třeba to, jakým způsobem se v ní projevil návrat k demokracii, který tehdy odstartoval v Německu,“ doplnil kurátor německého pavilonu Wolfram Putz.   

O tom, že hranice nejsou ničím jiným než čarami nakreslenými v mapách, se návštěvníky rozhodli přesvědčit také argentinští architekti. Ve svém pavilonu ukazují, jak rozlehlé je území jejich země. „Používáme různé odrazy, zrcadla, pohyblivé nebe. Chtěli jsme tak v návštěvnících vyvolat pocit, který máme, když se v Argentině díváme na to nekonečné nebe. Pak nám přijde, že země nekončí,“ vysvětlil kurátor Pablo Anzilutti. 

Velkou pozornost přitahuje švýcarský projekt – i proto, že za něj jeho tvůrci získali Zlatého lva pro nejlepší expozici. Švýcarští architekti postavili v Benátkách novostavbu, v níž si člověk může připadat jako Gulliver na cestách. Některé části domu, třeba dveře nebo kuchyňská linka jsou oproti standardu výrazně zvětšeny, jiné naopak zmenšeny.

Nahrávám video

Nizozemci svůj prostor vymalovali národní barvou. Přeměnili ho v oranžovou šatnu a do jejích skříněk ukryli fotografie či kusy novinových článků. Chtějí tak poukázat na propojení každodenního života s architekturou. Bez exponátů pak zůstal britský pavilon. Tvoří ho terasa přistavěná na střechu jednoho z benátských domů. Podle deníku The Guardian projekt vystihuje izolovanou pozici Británie po odchodu z Evropské unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...