Boučková píše o „království štěstí“: V Bhútánu jsem hodně překonávala sama sebe

Nahrávám video

Spisovatelce Tereze Boučkové, jedné z nejvýraznějším současných českých autorek, vyjde v nejbližší době cestopis „Bhútán, má láska“. Popisuje v něm svoji pouť jihoasijskou zemí ve východní části Himalájí. „Hodně jsem překonávala sama sebe. Zdolávala jsem tam tak trochu své osobní rekordy,“ říká Boučková, která byla hostem Událostí, komentářů.

Bhútán, v překladu „země neznámá“, je někdy také nazýván zemí hřmícího draka či královstvím štěstí. Divoká krajina s nádhernou přírodou a prakticky nedotčená technologií a turistikou.

Spisovatelka Tereza Boučková se do země vydala spolu s dalšími sedmi nadšenci v listopadu minulého roku. Zatoužila, jak říká, ještě naposledy překonat sama sebe. Cesta byla dobrodružná, fyzicky náročná a plná intenzivních duchovních zážitků. To vše popisuje autorka žánrem, který nazývá velmi literárním cestopisem. Šlo o velmi silné a velmi specifické zážitky – a ty spisovatelka nyní předkládá čtenářům.

První zkouškou byl její strach z létání. „Strašně se bojím létat a v Bhútánu je jedno nejnebezpečnějších letišť na světě, protože letadlo přistává mezi vrcholky hor. Kapitán ani nemůže mít zapnuté navigační přístroje a je mu povoleno přistávat jen za denního světla,“ říká Boučková.

  • Leží na východním konci himálajských hor. Sousedí s Tibetem a Indií, od které se v roce 1949 odtrhl.  Bhútánu se někdy přezdívá země hřmícího draka, nebo království štěstí.  Skoro padesát procent rozlohy země se nachází v nadmořské výšce přes tři tisíce metrů.
  • Bhútán je konstituční monarchií. Hlavou státu je Duggjalpo, neboli Dračí král. Pátým Dračím králem je v současnosti Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, který vládne od roku 2008.
  • Země má odhadem okolo 742 tisíc obyvatel, z nichž se až sedmdesát procent hlásí k buddhismu.  Národní mluvou je jazyk dzongkä, jenž se řadí do tibetočínských jazyků.

Ne každý dostane možnost zemi navštívit. V Bhútánu se totiž silně reguluje turistika. „Nikomu nedovolí tam jezdit individuálně. Každému přidělí průvodce, což mi přišlo trochu totalitní, ale průvodci byli nakonec skvělí.“ 

Cesta skrze Himálaje byla extrémně náročná, česká výprava totiž projela totiž celou zemi na kole. Vyjeli až na vrchol nejvyššího sedla Bhútánu ve výšce 3775 metrů. Pro Boučkovou to byla těžká zkouška, navíc během cesty onemocněla. Příroda ji uchvátila a stejně tak místní obyvatelé. „Krajina je tam nádherná a je zvláštní, že za každým sedlem byla úplně jiná. Projeli jsme Bhútán od západu na východ skoro celý a opravdu se krajina na každém místě lišila.“

Navštívila i nejdůležitější duchovní místa Bhútánu, která pro ni měla silný osobní význam. „Trošku jsem se loučila s maminkou, která předtím zemřela. V Bhútánu jsem si to odžívala, byla jsem i na místě nebeského pohřbu, kde se nechají zemřelí pohřbít supy,“ vzpomíná Boučková.

Svůj cíl, překonat sama sebe, si Boučková splnila. „Stanovila jsem si takové osobní rekordy, byla jsem šťastná. Štěstí to bylo a pořád je.“ zakončuje. 

Tereza Boučková je dcerou spisovatele Pavla Kohouta. Po maturitě nemohla studovat na vysoké škole z politických důvodů. Studovala proto soukromě a účastnila se vzdělávání na bytových seminářích. Podepsala Chartu 77 a poté pracovala v různých nekvalifikovaných zaměstnáních. Literární práci se věnuje od konce osmdesátých let, velký ohlas měly například její knihy Indiánský běh nebo Rok kohouta. „Bhútán, má láska“ je její první cestopisný počin. Kniha míří do knihkupectví v půlce května. 

Tereza Boučková
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...