Česko-německá novinářská cena postřehla Polákovu cestu po pobřeží

Nahrávám video

Česko-německý fond budoucnosti popáté rozdělil Česko-německé novinářské ceny reportérům, kteří svými výstupy přispívají k porozumění mezi lidmi obou zemí. Oceněno bylo osm českých i německých autorů, kteří „poutavým, nezaujatým a do souvislosti zasazeným zpravodajstvím vzbuzovali zájem o sousedy“. Cenu získaly i Postřehy odjinud Pavla Poláka věnované německému pobřeží.

V kategorii text porota ocenila novinářku Alexandru Mostýnovou z listu Die Tageszeitung za konfrontaci vzpomínek pamětníků z opačných táborů u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Německým čtenářům přiblížila roli spolupracovníka komunistické tajné služby Ludvíka Zifčáka. Z českých autorů obdržel cenu za text Vladimír Ševela, který v článku popsal kulturu a identitu Lužických Srbů.

Thomas Muggenthaler z veřejnoprávního Bayerischer Rundfunk obdržel cenu v kategorii audio za rozhlasovou reportáž o vzpomínkách osob, které přežily holocaust. Další cenu ve zvukové kategorii obdržel Pavel Šuba z Českého rozhlasu za reportáž o německé osadě Morgenland v Jeseníkách, jež zanikla po odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1946.

Další dvě ceny získali autoři multimediálních příspěvků. Z Čechů byl odměněn Pavel Polák za sérii 13 krátkých reportáží z cest podél německého pobřeží. Za německou stranu cenu získali Heike Bittnerová a Robert Jahn za dokumentární film s portréty lidí z trojmezí mezi Německem, Českem a Polskem, kteří byli kvůli náhlému uzavření hranic vzhledem k restrikcím kvůli koronavirové epidemii postaveni před obtížné výzvy.

Cena Mileny Jesenské „nikam nepatří“

Zvláštní cenu Mileny Jesenské, která se uděluje za příspěvky věnované tématům, jako je občanská odvaha, multikulturní porozumění nebo tolerance, obdržel Jan Beránek z České televize za dokumentární film Nikam nepatřit. Pojednává o československém letci RAF Kurtu Taussigovi.

Nahrávám video

Ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost obdržela Heidi Wolfová z česko-bavorského pohraničí. „Zasvětila svůj život tomu, aby se lidé z obou stran hranice mohli lépe poznat, a aby tak železná opona padla nejen politicky a na papíře, ale také v myšlení a vnímání lidí, kteří v těsné blízkosti hranice žijí,“ popsali organizátoři.

Česko-německá novinářská cena se uděluje textovým, rozhlasovým a multimediálním příspěvkům, které pomohly lepšímu porozumění mezi oběma národy. Oceňují se ty články a reportáže, které probouzejí zájem o sousední zemi, rozšiřují poznání o její společnosti a přibližují každodenní život lidí na druhé straně hranice. Cenu vyhlašuje a organizuje Česko-německý fond budoucnosti, jeho partnery jsou Syndikát novinářů ČR a Německý svaz novinářů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...