Česko-ukrajinská pohádka v Divadle pod Palmovkou chce dětem vrátit důvěru v dobro

Nahrávám video

Pražské Divadlo pod Palmovkou připravilo novou autorskou pohádku, které porozumí české i ukrajinské děti. V obou těchto jazycích se také Kouzelné sny, jak se představení jmenuje, hrají. S českými herci ho nazkoušeli divadelníci, kteří utekli z Ukrajiny před válkou. Pohádka cílí na malé diváky od pěti do devíti let.

Kouzelné sny jsou hraná pohádka, využívají se v ní ale také loutky a prvky stínového i pohybového divadla. Obsahově navazuje na společnou folklorní tradici obou zemí. Společného jmenovatele objeví české a ukrajinské děti například ve svatém Mikuláši. Ten je patronem námořníků či obchodníků, ale hlavně dětí. Spolu s andělem a čertem je v prosinci navštěvuje a obdarovává jak v Česku, tak na Ukrajině.

„Řada pohádek a mýtů, které známe už od dětství, jsou ve skutečnosti pohádky a mýty často převzaté právě z ukrajinského, běloruského a někdy i ruského prostoru, takže není náhoda, že řada věcí je v této pohádce českým dětem známých. Zároveň se ale liší, třeba svatý Mikuláš je na Ukrajině ještě významnější světec než u nás,“ vysvětlil dramaturg Ladislav Stýblo.

V pohádce Kouzelné sny jsou andělé dva. Jeden mluví česky, jeden ukrajinsky – a rozumí si skvěle. „Dialogy probíhají česky i ukrajinsky zároveň. Mluví spolu, jako kdyby mluvili jedním jazykem, i když mluví dvěma,“ dodává Stýblo.

Dobro zvítězí, navzdory válce

Divadlo pod Palmovkou poskytlo ukrajinským umělcům nejen prostor k tvorbě a spolupráci, ale i možnost ubytování přímo v divadelní budově. Bydlí zde například jeden z „andělů“ – Diana Komisarenková. Působila jako herečka v Charkově, který byl napaden hned první den války. S rodiči a dvěma sestrami utekla do Česka. „Hlavní myšlenka pohádky je ta, že dobro vždy zvítězí, že my vyhrajeme. Dává dětem harmonii a klid, které v minulých měsících nezažily,“ věří.

Divadelníci prý chtějí malým ukrajinským divákům vrátit důvěru ve sny a kouzla. „Poselství této pohádky je, aby děti, které zažily válku – a válka je psychologické trauma – aby věděly, že dobro je dobro. Pro děti je nejdůležitější neztratit v dětství dobrotu a lásku,“ nepochybuje režisér inscenace Petro Pinčuk. Do vypuknutí války žil v ukrajinské Buči, kterou za dramatických okolností opustil. Při útěku se sám stal svědkem zvěrstev ruských vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...