Česko vyšle do klání o Oscara Vlny

Do boje o cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd Oscar vybrali členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) v kategorii Nejlepší zahraniční film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla, sdělila za akademii Silvie Marková. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Ve světové premiéře byl snímek Vlny uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde režisér Mádl získal cenu Modrá kostka za mimořádný umělecký výkon. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna. Film, který je zasazený do konce 60. let minulého století, za čtyři týdny od premiéry vidělo téměř 357 tisíc lidí a jeho tržby se blíží k 62 milionům korun.

ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků ze třinácti českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Za filmem Vlny se v hlasování umístily v abecedním pořadí snímky Amerikánka a Mord.

Slavnostní vyhlášení 97. ročníku cen Oscar se uskuteční 2. března 2025. Oscarový užší výběr patnácti zahraničních filmů americká akademie zveřejní 17. prosince. Nominace pak budou oznámeny 17. ledna 2025.

Nahrávám video

Tvůrce pracoval s pamětníky

Autor a režisér filmu Mádl pracoval s osobními vzpomínkami původních členů mezinárodní redakce Československého rozhlasu, kteří ve filmu vystupují pod skutečnými jmény. Vedle Jiřího Dienstbiera v podání Vojtěcha Kotka to jsou Věra Šťovíčková, kterou hraje Tatiana Pauhofová, Luboš Dobrovský (Martin Hofmann), Jan Petránek (Petr Lněnička) nebo Milan Weiner (Stanislav Majer). Hlavní roli technika Československého rozhlasu, který se v bouřlivé době 60. let musí rozhodnout, co je pro něho a jeho bratra v životě důležité, svěřil Vojtěchovi Vodochodskému.

„Jiří Mádl (snímek) připravoval přibližně deset let. Získával řadu informací od pamětníků, takže se snaží o historickou přesnost. Zároveň je tam nějaký příběh univerzálního, všedního hrdinství, takže je to film, který má atributy takové té klasické filmařiny v nejlepším slova smyslu,“ míní vedoucí redakce kultury ČT Tereza Willoughby. Podle ní jde o Mádlův nejambicióznější projekt.

Nahrávám video

Mádl debutoval jako režisér a scenárista filmem Pojedeme k moři, který si vysloužil tři nominace na Českého lva a získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. Jeho druhým celovečerním filmem je snímek Na střeše, jenž získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Mannheimu i Cenu diváků na MFF Karlovy Vary a byl nominován na Českého lva v sedmi kategoriích.

Jako herec se před kamerou poprvé objevil ve filmu Snowboarďáci v roce 2004. Za roli ve filmu Modelář Petra Zelenky získal Českého lva.

Minulé ročníky

ČFTA vyslala loni v září do boje o Oscara film Bratři režiséra Tomáše Mašína, který vypráví příběh útěku bratří Josefa a Ctirada Mašínových z Československa v době studené války. Do užšího výběru se však film nedostal.

Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film, v 60. letech Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a Želary Ondřeje Trojana (2003).

Do užšího výběru byl v roce 2019 vybrán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a o dva roky později snímek Agnieszky Hollandové Šarlatán.

ČFTA byla založena v roce 1995. Uděluje filmovou cenu Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. Má 405 členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...