Chrám Spalovače mrtvol i perníková chaloupka. Pardubické krematorium bylo před sto lety hlavně symbolem nové doby

Už celé století funguje pardubické krematorium. Když v roce 1923 zahájilo provoz, šlo o významný počin. Architektonické pojetí připomínající mnohým slovanskou perníkovou chaloupku symbolizovalo odklonění nové republiky od monarchie. Pohřeb žehem byl zase nakročením moderní společnosti od církevní tradice. Historie i současnost pardubického krematoria u příležitosti stého výročí připomíná také venkovní výstava Chrám ohně přímo před touto národní kulturní památkou.

Nejstarší krematorium postavené na dnešním území České republiky stojí v Liberci. V době svého vzniku, v roce 1917, bylo rovněž vůbec prvním krematoriem na území Rakouska-Uherska, iniciativa tehdy vzešla především od německých obyvatel.

Krematorium v Pardubicích z roku 1923 bylo první samostatnou stavbou tohoto typu, která vznikla po vyhlášení Československé republiky. K první kremaci v Československu došlo ale už o dva roky dříve, ovšem ne v Pardubicích. „První žeh se uskutečnil v Praze, kde narychlo předělali jednu z kaplí na Olšanských hřbitovech na krematorium,“ dodává kurátorka Veronika Schiebelová z Východočeského muzea.

V Pardubicích se první obřad odehrál 28. září 1923, zesnulou byla Marie Řezačová. Není bez zajímavosti, že původní spalovací zařízení vybudované firmou Rottenbach z Bernu bylo v provozu ještě pár let po sametové revoluci.

Pohřeb žehem budil emoce

Zákon o povolení pohřbu žehem byl vyhlášen v roce 1919, i když kremační hnutí „lobbovalo“ na českém území už o pár dekád dříve. S křesťanstvím se kremace po staletí neslučovala, katolická církev pohřeb žehem za určitých podmínek (například nesmí být provedena z důvodů odporujících víře a popel musí být uložen na posvátném místě) toleruje dokonce až od šedesátých let minulého století, preferuje nicméně pohřeb do země.

Nahrávám video

V době otevření pardubického krematoria byl tehdy pohřeb žehem vnímán stále jako revolta proti náboženství a taková alternativa budila emoce. „Snažili jsme se, aby se lidé podívali na budovu z pohledu před sto lety. Aby si představili, co to tehdy pro lidi muselo znamenat, že to bylo něco neskutečného. Pohřeb žehem jako symbol nové doby, technického pokroku,“ podotýká Schiebelová.

Název výstavy Chrám ohně připomíná, že symbol ohně se významně promítá i do podoby krematoria. „Například velká rozeta nebo světlonoši na schodišti symbolizují proces odchodu člověka jinak, než ho do té doby lidé znali,“ upozorňuje kurátorka.

Vyřezávaným zábradlím proti monarchii

Své návrhy do soutěže na pardubické krematorium přihlásilo na osmdesát autorů, porota, v níž zasedli například architekti Josef Gočár nebo Ladislav Machoň, ale vítěze nevybrala. Šanci dostal na druhém místě projekt Pavla Janáka, autor ho ovšem musel ještě přepracovat.

Druhý Janákův pokus se stal manifestem takzvaného národního stylu nebo také jinak řečeno národního dekorativismu, rondokubismu či českého art deca, jenž měl v architektuře symbolizovat odklon mladé Československé republiky od habsburské monarchie. „Je to slovanská idea, lidem připomíná perníkovou chaloupku. V prvním Janákově návrhu nevypadal takhle ‚pohádkově‘, byl mnohem ostřejší,“ doplnila Schiebelová.

Krematorium v Pardubicích
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Fasádu budovy tvoří stylizované obrazce inspirované českým a moravským folklorem. V interiéru se nachází dřevěné prvky vesnické architektury, vyřezávané zábradlí zpěvácké tribuny nebo malované dřevěné stropy. Hlavní obřadní místnost zdobí rostlinné ornamenty. Autorem vnitřní výmalby je malíř František Kysela.

Stavělo se v letech 1922 až 1923. Budova město přišla na 1,9 milionu korun. Ve třicátých letech ještě přibylo kolumbárium podle návrhu Karla Řepy. Koncem padesátých let se krematorium dostalo na seznam kulturních nemovitých památek, před více než dekádou „povýšilo“ na národní kulturní památku.

Místo, kde se točil Spalovač mrtvol

Panelová venkovní výstava zachycuje i historii kremačního hnutí a připomíná také další krematoria v Evropě. Na fotografiích si lidé mohou podrobněji prohlédnout detaily vnějšku budovy i interiér, včetně prostorů, které bývají návštěvníkům přístupné jen například při dnech otevřených dveří.

Spalovač mrtvol (1968)
Zdroj: ČT

K nim patří části, v nichž vznikaly záběry pro film Spalovač mrtvol. Ty zůstávají běžně zavřené, krematorium používá už modernější technologie v novější přístavbě.

Temný příběh o zaměstnanci krematoria, který morbidním dobrem očišťuje společnost i svou rodinu, natáčel Juraj Herz s Rudolfem Hrušínským v roce 1968. Hlavní hrdina svému pracovišti říká Chrám smrti – i v tom lze najít možnou souvislost s názvem výstavy.

Kurátorka Veronika Schiebelová si přeje, aby výstava Chrám ohně návštěvníky přiměla si pořádně prohlédnout budovu, kterou navzdory její nezvyklosti mnozí bez větší pozornosti míjí cestou na hřbitov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...