Co si myslí divocí koně a jak se ostříhat na holuba. Zvířecí zpravodajství dává hlas ostravské fauně

Nahrávám video

Co by se lidé dozvěděli, kdyby městské zvířectvo mohlo odpovědět na otázku, jak se žije v Ostravě? Možné odpovědi odvozuje výstava v tamní galerii Plato pod názvem „Uprchlá, našel skrýš, stále uniká“ s podtitulem „zvířecí zpravodajství“. Přístupná je i domácím mazlíčkům. Plato sídlí v budově, která dlouhá léta sloužila jako městská jatka.

Galerie Plato chce návštěvníky motivovat, aby opustili lidskou optiku a vnímali výstavu perspektivou zvířat. Kustody a průvodci se proto stali liška, zajíc, sova, havran, holub, včela a srnka – jako zvířecí avatarové.

Architekturu výstavy tvoří obří zvířecí těla, škrabadla, boudy, pelechy, bidla, skrýše a objekty připomínající svěšený ocas nebo naddimenzovanou tlapu. Návštěvníci mají dovoleno si je ohmatat nebo se k nim klidně přitulit.

Chtějí zvířata přehlížení, nebo pozornost?

Se zvířaty jsou prostory galerie propojeny i historií – současné umění je viděno v prostorech, které od konce devatenáctého století sloužily jako městská jatka.

„Nechceme traumatizovat minulost, ale chceme aktivovat jiné spolubytí se zvířaty jako určitými spoluobčany našich měst,“ vysvětluje kurátorka Edith Jeřábková. „Zároveň si klademe otázku, jaká zvířata jsou odsouzena k neviditelnosti nebo přehlížení, jak jsou s touto situací spokojena nebo zda by uvítala, kdybychom jim věnovali trochu pozornosti,“ doplnila.

V prostoru původní vepřové porážky vzniklo zázemí pro „zvířecí zpravodajství“ přinášející reportáže z veřejných i skrytých míst Ostravy i vzdálenějších lokalit. „Od umělců a umělkyň, kteří přinesli svoje zprávy, jak se tady žije zvířatům a jaké jsou jejich podmínky k životu,“ vysvětlila kurátorka Eva Koťátková.

Z výstavy Uprchlá, našel skrýš, stále uniká
Zdroj: Galerie Plato/Dominika Goralska

Výpovědí už je samotný název výstavy – „Uprchlá, našel skrýš, stále uniká“. Je dynamickou zkratkou ze skutečných novinových titulků týkajících se zvířat, jako „Lemur, který uprchl z ostravské zoo, stále uniká“ nebo „Na smrt odsouzení jeleni utekli z jatek, teď je honí policie“.

Jak se žije holubům, koním nebo kanárkům

Ostravskou faunu „vyzpovídali“ čeští i zahraniční tvůrci. Například Švédka Annika Erikssonová natočila film zachycující pohled racků, drůbeže a hospodářských zvířat na život na skládce či farmě. Malířka Hana Puchová v kreslené reportáži zprostředkovává život divokých koní z luk v Kozmicích nedaleko Ostravy. A americký umělec Jim Nollman přispěl rozhlasovou skladbou složenou v roce 1973 ke Dni díkůvzdání, kde nahrál sám sebe, jak zpívá dětské písničky se třemi sty krocany.

David Přílučík se ve videoreportáži o ostravských holubech společně s aktivistou Fukim pokouší změnit negativní vztah lidí k holubům. Součástí výstavy je i „holubí kadeřnictví“, kde se lidé v konkrétní dni mohou nechat od Fukiho, který je rovněž barber, ostříhat „na holuba“.

Holubí pověst se zhoršila poté, co leteckou poštu, ke které se tito ptáci využívali, vystřídaly technologie. Podobně elektronika nahradila práci kanárů v ostravských dolech, kde jejich chování varovalo včas horníky před únikem metanu. Jejich poslední připomínkou je veřejná voliéra v Ostravě-Přívoze a na výstavě příspěvek od Jiřího Žáka.

Z výstavy Uprchlá, našel skrýš, stále uniká
Zdroj: Galerie Plato/Dominika Goralska

Výstava přináší také reportáže ze života městských koček, rysích a vlčích hlídek, zprávy o zvířatech bez domova i z vyloučených lokalit.

Kurátoři v jedné části výstavy pohled také obrátili – přinášejí i zprávu o tom, jak zvířata pozorují lidi. „Kdyby člověk vstoupil do redakce zvířecího pozorování, co by se o sobě dozvěděl,“ nastiňuje Koťátková.

Návštěvníci si mohou projít výstavu ve zvířecím obleku a vzít klidně na výstavu i svého domácího mazlíčka, výstava je uzpůsobená tak, aby si ji mohli prohlédnout psi, kočky nebo fretky. Pořídit si tu navíc mohou háčkované oblečky od umělkyně Lívie Škutové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...