Do vesmíru se dostal Krteček, obrázek z Terezína i Cimrman

Americký astronaut Andrew Feustel, který čerstvě dosáhl šedesátin, je spojen s Českem. Do vesmíru vynesl mimo jiné Krtečka, a to dokonce dvakrát. Z české kultury se nekonečného universa dotkla ale také symfonie Novosvětská a řada nebeských útvarů nese jméno některé tuzemské osobnosti – od Jana Amose Komenského po Járu Cimrmana.

Andrew Feustel má za sebou tři vesmírné mise. Pokaždé s sebou bral předměty odkazující na Českou republiku. Jeho manželka Indira má totiž české kořeny, její matka pochází ze Znojma.

Písně kosmické

Poprvé se Feustel do kosmu vydal v roce 2009 s cílem opravit Hubbleův vesmírný teleskop. S sebou si do raketoplánu Atlantis přibalil i výtisk sbírky Písně kosmické. Básník Jan Neruda jimi na sklonku sedmdesátých let devatenáctého století, tedy v době, kdy k ptačí perspektivě musel člověku stačit balon, opěvoval lidské poznání.

„Jak lvové bijem o mříže / jak lvové v kleci jatí, / my bychom vzhůru k nebesům / a jsme zde Zemí spjatí,“ vyznával se například z objevitelských tužeb lidstva v jedné z nejznámějších básní této sbírky, byť proslavené v jiném kontextu – díky komedii Marečku, podejte mi pero.

Po návratu mezi „hrdobce“ Feustel výtisk pokřtěný vesmírem věnoval Astronomickému ústavu Akademie věd ČR. Písně kosmické se vážou přes koleno i k hlavní observatoři této instituce v Ondřejově. Tu založili bratři Josef Jan a Jan Ludvík Fričové – a kmotrem druhého z nich byl Neruda, sám nadšenec do astronomie.

Americký astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou a sbírkou Písně kosmické
Zdroj: ČTK/Michal Kamaryt

V areálu hvězdárny se ostatně najdou vytesány jeho verše: „Jsou-li tam žáby taky“. Jde o závěrečná slova básně o žabákovi, který svým družkám přednáší o vesmíru, přičemž obojživelníkové posluchačky především zajímá, jestli jsou tam někde daleko ve hvězdách podobní tvorové jako oni. Tyto verše si Feustel vybral, když z Písní kosmických – v anglickém překladu – na palubě raketoplánu předčítal, zatímco si astronauti krátili čekaní, až jim počasí umožní vrátit se na Zem.

Krtek a raketa

V roce 2011 posádku raketoplánu Endeavour na jeho poslední misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) doprovázel i Krtek. Trojrozměrnou postavičku známou všem českým dětem z animovaných příběhů bylo nejprve třeba vyrobit z lehkého a nehořlavého materiálu, aby splňovala bezpečnostní podmínky americké kosmické agentury NASA. Ve stavu beztíže plyšového astronauta přidržoval na místě suchý zip.

Článek, jímž o Krtkově cestě informoval The Wall Street Journal, připomínal, že postavička stvořená v dobách studené války si získala popularitu i na Západě a představovala pro komunistický režim zdroj tvrdé měny. Krtek si cestování do vesmíru užil, zažertoval Feustel při pozdější návštěvě Prahy.

Krtkovi dobrodružnou výpravu do kosmu připravil už o mnoho dříve autor této animované postavičky Zdeněk Miler, a to v krátkometrážním příběhu Krtek a raketa z roku 1966. Nemluvný animovaný hrdina při prvním pokusu o vzlet ztroskotá, naštěstí se mu raketu podaří pomocí kraba znovu postavit.

Měsíční krajina z Terezína

Takové štěstí neměla posádka raketoplánu Columbia, který v roce 2003 havaroval nedlouho před návratem. Mezi sedmi oběťmi této tragédie byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. V příručním zavazadle vezl obrázek Měsíční krajiny od Petra Ginze, chlapce, který se stal jednou z několika milionů obětí holocaustu.

Svou představu, jak vypadá pohled na Zemi z Měsíce, namaloval tehdy čtrnáctiletý Ginz během věznění v terezínském ghettu. Zemřel na podzim 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi. Je paradoxní shodou okolností, že k havárii Columbie došlo 1. února, tedy na Ginzovy narozeniny.

Srovnat fantazii židovského teenagera se skutečností chtěl i Andrew Feustel. I on totiž vezl do vesmíru kopii Měsíční krajiny, a to při své třetí cestě, jejímž cílem byla Mezinárodní vesmírná stanice. Té po určitý čas i velel. Spolu se zmíněnou kresbou vynesl do dálav mimo Zemi titulní stránku časopisu Vedem, který vydávali kluci z terezínského „chlapeckého domova“, jeho šéfredaktorem byl právě Ginz.

Druhá Krtkova cesta

Tím výčet Feustelovy kulturní „bagáže“ na jeho zatím posledním letu nekončí: vzal s sebou také grafický list Pohled z Vítkova současného českého výtvarníka Šimona Brejchy.

A znovu vyvezl i Krtečka, ovšem tentokrát ve zmenšeném provedení, protože pro zhruba dvaceticentimetrovou postavičku z Endeavouru by v kosmické lodi Sojuz MS-08 mířící na ISS nebylo dost místa. Krtečka měl Feustel zavěšeného nad hlavou a na záběrech z kabiny bylo vidět, jak se ukotvený jen šňůrkou vznáší prostorem. Plyšoví maskoti posádce slouží právě i jako indikátory stavu beztíže.

Novosvětská na Měsíci i pro mimozemšťany

Českou stopu lze zahlédnout ve vesmíru ještě před cestami Andrewa Feustela. Dokonce už při okamžiku, kdy vůbec první pozemšťan vstoupil na povrch Měsíce. Říká se, že když se posádce Apolla 11 podařil v červenci 1969 „malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo“, pouštěli skladbu Antonína Dvořáka Z Nového světa. Symfonii č. 9 e moll složil český komponista během svého pobytu ve Spojených státech.

Je ale možné, že měsíční produkce Novosvětské je jen hezký mýtus, jak uvedla vedoucí Muzea Antonína Dvořáka Veronika Vejvodová loni v podcastu Národního muzea. Byť ve sbírkách instituce se nachází dopis psaný údajně z NASA a potvrzující, že Buzz Aldrin měl ve svém osobním hudebním výběru s sebou Novosvětskou symfonii a poslouchal ji.

Ve veřejném povědomí koluje také domněnka, že Largo z Novosvětské je uloženo na zakódované nahrávce vyslané do vesmíru jako pozdrav s informacemi pro případné mimozemské civilizace. Na oficiálním seznamu hudby pro Zlatou desku Voyageru ale žádná skladba od Antonína Dvořáka uvedena není. Dvě identické gramofonové desky s hudbou a poselstvími ze Země byly určeny pro sondy Voyager 1 a 2 vypuštěné v roce 1977. Od té doby už urazily desítky miliard kilometrů.

Janáček na Merkuru, Němcová na Venuši

K české kultuře se vztahují také názvy řady vesmírných objektů nebo útvarů. Příjmení spisovatelů, skladatelů a dalších umělců obvykle dostávají četné krátery na Merkuru, k němuž zatím doputovalo pouze pár sond, protože cesta na oběžnou dráhu této planety je velice složitá kvůli obrovské gravitační síle blízkého Slunce.

Nejúspěšnější Messenger, zatím jediná umělá družice, která kdy kolem Merkuru obíhala, skončil před deseti lety svou misi plánovaně pádem do blízkosti kráteru Janáček se jménem jednoho z nejhranějších českých skladatelů. Na nejmenší planetě Sluneční soustavy lze také narazit na (Bedřicha) Smetanu, (Gustava) Mahlera, (Antonína) Dvořáka a (Jana) Nerudu.

Krátery na Venuši pro změnu nesou ženská jména. Z české kultury upomínají na pěvkyni Emu Destinnovou či spisovatelku Boženu Němcovou.

Planetku má i Cimrman

Plejáda kulturních osobností se najde mezi pojmenováním některé z bezpočtu planetek. Ve vesmíru přitom obíhají tato malá tělesa jak se jménem už zesnulých umělců a umělkyň, tak těch žijících.

  • Literaturu reprezentují spisovatelé Jan Amos Komenský, Franz Kafka, Bohumil Hrabal či Václav Cílek i básníci Karel Havlíček Borovský, Ivan Martin Jirous a jediný český literární nobelista Jaroslav Seifert.
  • Mezi zástupci výtvarného umění se najde barokní sochař Matyáš Bernard Braun, surrealistická malířka Toyen i fotograf Josef Sudek.
  • V hudbě kromě nejznámějších klasiků došlo i na populárního zpěváka Miroslava Žbirku, písničkáře Jaromíra Nohavicu, zpěvačku Martu Kubišovou či už neexistující soubor Bambini di Praga, který položila aféra sbormistra Bohumila Kulínského mladšího odsouzeného za zneužívání.
  • K filmu se hlásí surrealista Jan Švankmajer, herečka Květa Fialová či průkopník kinematografie Viktor Ponrepo.
  • Divadelní scéna se do vesmíru dostala díky divadlu Semafor a dvojici Jiří Voskovec a Jan Werich.
  • A svou planetku „dostaly“ (každý svou) i fiktivní postavy: Spejbl a Hurvínek, Jeník a Mařenka z opery Prodaná nevěsta, Večerníček, voják Švejk (planetku má i jeho autor Jaroslav Hašek).
  • V neposlední řadě se jedna planetka jmenuje po smyšleném českém géniovi Járu Cimrmanovi. „Vím, že Jára Cimrman by z toho měl radost. Snil sice o lecčems, například o tom, že se vyrovná Edisonovi. Ale že by mířil tak vysoko, není známo. To, že létá kdesi ve vesmíru, by jistě považoval za velkou čest,“ okomentoval pojmenování asteroidu cimrmanolog Zdeněk Svěrák. Vesmírný objekt s pořadovým číslem 7796 objevil 16. ledna 1996 astronom Zdeněk Moravec z hvězdárny na Kleti.

Vesmírného hattricku díky planetkám dosáhli Jan Neruda a Antonín Dvořák, jejichž jména nechybí ani v této kategorii. Planetky nesoucí jejich jméno byly objeveny v roce 1969, respektive 1974.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 16 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.