Festival Jeden svět vyúčtoval Cenu bezpečí. Platí ji devítiletý voják z Ugandy i novinář Kuciak

Přes sedmdesát celovečerních dokumentů a navíc deset snímků ve virtuální realitě zařadil do letošního programu festival Jeden svět. Do všech se promítá téma „Cena bezpečí“. Diváky chce vést k zamyšlení nad různými projevy strachu a k vzájemnému respektu. Přehlídka filmů o lidských právech oslavuje letos čtvrtstoletí. Od 22. března do 2. dubna se postupně uskuteční v téměř třicítce měst po celém Česku.

„Všemi filmy letošního ročníku prostupuje téma nejistoty a hledání bezpečí. Ať už jde o pocity finančního zajištění, rodinného zázemí, anebo jistoty garantované státem, pro každého z nás tato spojení znamenají něco jiného,“ uvedl k tématu festivalu ředitel Ondřej Kamenický.

I cena, kterou jsme za bezpečí ochotni platit, je pro každého jiná. Zahájení festivalu svěřili dramaturgové snímku Překonat temnotu. Kolektiv ukrajinských filmařů a filmařek předkládá příběhovou mozaiku z prvních týdnů války, v níž jejich země čelí ruské agresi už více než rok.

Ukrajině je věnována rovněž jedna ze sedmi tematických kategorií letošního ročníku. „Máme tam i filmy, které se zabývají Ukrajinou ještě před válkou, například příběhy politiků z generace Euromajdan, kteří se snažili vnášet do ukrajinské politiky demokratické principy,“ doplnila dramaturgyně festivalu Kristýna Genttnerová. Další tematické kategorie se zaměřují například na sílu žen, vztahy, udržitelnost či nová božstva. 

Soutěží dokumenty o Kuciakovi, byznysu v umění i dětských vojácích

Jeden svět je soutěžní přehlídka. Mezinárodní soutěž uvede například dokument o devítiletém Uganďanovi, dětském vojáku, který byl jako první v historii souzen před Mezinárodním trestním soudem v Haagu. „Film Divadlo násilí sleduje nejen činy, které spáchal, ale i to, zda můžeme soudit vojáka, který sám byl indoktrinován a jemuž se nenabízela jiná možnost než bojovat,“ prozradila Genttnerová. 

Mezinárodní soutěž nabídne také pohled na provázání současného umění s tvrdým byznysem ve snímku Apolonia, Apolonia od dánské režisérky Ley Globové nebo zamyšlení italského dokumentaristy Erika Gandiniho nad vlivem rapidního rozmachu automatizace.

Nahrávám video

Z tuzemských filmařů na festivalu svůj film představí například Veronika Stehlíková či Mikoláš Arsenjev. Stehlíková ve snímku Naděje až do konce nahlíží do života čtyř lidí, jimž zasáhla do života amyotrofická laterální skleróza (ALS). Arsenjev pod názvem Po prolomení ticha nabízí intimní portrét Marie-Luisy Purkrábkové, spoluzakladatelky iniciativy Ne!musíš to vydržet, která upozorňuje na sexuální obtěžování a zneužívání moci na českých uměleckých vysokých školách.

V premiéře bude uveden také dokument Kuciak: Vražda novináře, v němž se americký investigativní reportér a režisér Matt Sarnecki zabývá soudním procesem v případu zavražděním slovenského žurnalisty a jeho snoubenky.

Virtuální realita a filmové pitvy

Novinkou je soutěžní kategorie pro VR filmy. Podle dramaturgyně záměrem soutěže není upozornění na nové technologie v kinematografii, ale společenským dopadem, jaký může virtuální realita mít zapojením diváka.

Vedle projekcí jsou plnohodnotnou součástí Jednoho světa také diskuse s tvůrci a odborníky. „Promítané filmy nabízejí různá témata a je důležité o nich s diváky poté ještě mluvit. Vedle diskusních panelů a konfrontačních debat máme i komorní debaty, kde budou hosty samotní diváci a divačky, anebo filmové pitvy zaměřené na to, jak styl režiséra či režisérky ovlivní to, jak diváci téma vnímají,“ upozornila dramaturgyně. 

Jeden svět při zahájení předá lidskoprávní cenu Homo Homini. Letošním laureátem je momentálně vězněný venezuelský aktivista Javier Tarazona, který pomáhá svým spoluobčanům bránit se proti porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...