Festival ve Varech ocení Danielu Kolářovou a v premiéře uvede restaurované drama Každý den odvahu

Nahrávám video

Cenu prezidenta festivalu z rukou Jiřího Bartošky převezme na padesátém sedmém ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová. Na její počest se bude promítat Kulový blesk. Pořadatelé také prozradili, že k divákům se v premiéře dostane digitálně restaurovaná kopie snímku Evalda Schorma Každý den odvahu, který spadá do československé nové vlny. Program rovněž chystá retrospektivu japonského filmaře Jasuza Masumury, který proslul bořením hranic mezi uměním a komercí, a přehlídku nezávislé íránské kinematografie posledních let.

Danielu Kolářovou vyzdvihuje karlovarský festival jako jednu z nejvýraznějších hereckých osobností posledních desetiletí. Je držitelkou Českého lva za roli v Hřebejkově dramatu Kawasakiho růže.

Před kamerou se poprvé objevila ještě v době studií na DAMU, a to v adaptaci Páralovy knihy Soukromá vichřice. O dva roky později se na plátně setkala se svým dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem, mnohaletá tvůrčí spolupráce ji pojí také s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem.

Vary na počest Daniely Kolářové promítnou komedii Kulový blesk, kde komplikovanou výměnu bytů organizovali jako tvůrci Svěrák s Ladislavem Smoljakem. Svěrák i Hanzlík už čestná ocenění z Varů obdrželi.

Premiéra restaurovaného snímku, který vadil prezidentu Novotnému

Je už tradicí, že festival v premiéře uvádí digitálně restaurované kopie film ze zlatého fondu české kinematografie. Letos se před diváky vrátí jeden ze zásadních titulů československé nové vlny.

Snímek Každý den odvahu z roku 1964 natočil Evald Schorm jako svůj celovečerní debut. „Zcela novým způsobem nahlíží na morální krizi, jíž procházela generace lidí v období společenských změn, které nastaly po odsouzení stalinského kultu osobnosti,“ připomíná festival.

Film se v době svého prvního uvedení setkal dokonce s přímým odsouzením tehdejšího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Strojírenský dělník Jarda po vítězství komunistů v roce 1948 díky politické angažovanosti dosáhl významné kariéry. Změny politického kursu a nový vývoj společnosti však mladému muži přinášejí kruté vystřízlivění z falešných ideálů. V hlavních rolích se představili Jan Kačer a Jana Brejchová.

Drama Každý den odvahu rozšíří řadu už dříve digitálně restaurovaných a ve Varech uvedených titulů, jako je Marketa Lazarová, Ostře sledované vlaky, Žert či Kočár do Vídně.

Každý den odvahu
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Retrospektiva Jasuza Masumury mezi umění a komercí

Ze zahraniční produkce chystá festival retrospektivu japonského režiséra Jasuza Masumury, jenž dokázal, že mainstreamová kinematografie může být stejně odvážná a politická jako její artový protějšek.

„Nepředvídatelná a vizionářská estetika Masumurových filmů si nezadá s nadčasovostí témat, která zpracovával – ničivá přitažlivost konzumní kultury a světa celebrit, ženská sexualita jako nástroj dosažení cílů, dědictví japonského imperialismu,“ uvádí festival.

Podle společnosti Kadokawa, které Masumurovo kinematografické dědictví spravuje, je karlovarská retrospektiva vůbec první tak rozsáhlou přehlídkou Masumurova díla v jednadvacátém století.

Ve Varech bude uvedeno jedenáct jeho snímků. Od prvotiny Polibky z konce padesátých let přes vizuálně působivou brutální legendu Tetování až třeba po kontroverzního Rudého anděla odehrávajícího se na frontě druhé čínsko-japonské války. Retrospektiva nepostihuje tituly, které Musumura natočil v poslední třetině svého života.

Vizuál 57. ročníku KVIFF opět připravilo Studio Najbrt
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Pohled současných íránských filmařů

Letošním návštěvníkům festival přislíbil rovněž kolekci současné íránské kinematografie. Promítané snímky vznikly v posledních čtyřech letech, jejich autory jsou převážně mladí tvůrci, ale ve výběru je „kafkovská noční můra“ Bez konce od Džafara Panahího. Světově známý režisér, momentálně v Íránu vězněný, poukazuje na ponižování jedinců ze strany autoritářských jedinců.

„V kolekci jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce, filmy ve filmu. Jedinečná a extrémně osobní svědectví tvoří dílky mozaiky, svého druhu kolektivního díla, a podstupují riziko, které souvisí s viditelně angažovaným chováním, riziko být morální,“ představil festival výběr z íránské kinematografie.

Íránský film loni vyhrál ve Varech hlavní cenu. Nadějné léto o dospívání pod autoritativním pohledem natočila režisérka Sadaf Foroughiová. Kdo obdrží Křišťálový glóbus sedmapadesátého ročníku, bude jasno 8. července. Filmaři, herci i další osobnosti spojené s filmem a také fanoušci kinematografie zaplní Karlovy Vary už od posledního červnového dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...