Fotograf Koudelka představuje v Paříži krásu ruin. Více se mu líbí bez lidí

Nahrávám video

Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.

Josef Koudelka zachytil chaotickou krásu ruin a památek poznamenaných časem, přírodou či lidskýma rukama. „Ruiny slouží jako dialog mezi minulostí, současností a budoucností,“ domnívá se kurátorka Héloïse Conesaová. V podtextu zachycených rozvalin lze vyčíst i kritika současného světa. Některá místa ve své původní podobě totiž už neexistují, například památky v syrské Palmýře.

Koudelkovy snímky se vyznačují výjimečnou kompoziční čistotou bez rušivých prvků. Za ty fotograf považuje i lidi, proto se snažil i vyhlášené turistické destinace zaznamenat bez jediné lidské duše. „Třeba ve Foru Romanu jsem byl asi desetkrát, až jednou, když byla zima a náledí, poté, co otevřeli, byly dvě minuty, kdy jsem mohl fotku udělat,“ svěřil se Koudelka, že na správný okamžik si musel počkat.

Spektakulární panoramata

Středobodem výstavy, koncipované jako vizuální divadlo archeologického naleziště, je čtyřicet zarámovaných velkoformátových fotografií. Zavěšeny jsou v prostoru ponořeném do tmy a jen velmi stroze osvětleny.

„Jiné formáty jsou samozřejmě také zajímavé, ale v tomto případě mají fotky opravdu spektakulární dimenzi,“ oceňuje prezidentka knihovny Francoise Mitterranda Laurence Engelová. „Díky panoramatickému snímání míst jsme vtaženi do výjimečného světa,“ dodává.

Když mi bylo třicet, podíval jsem se kolem a uvědomil jsem si, že všichni fotografové, které jsem měl rád, jako fotografové umřeli, když jim bylo čtyřicet. Když ztratíte intenzitu, tak ztratíte všechno.
Josef Koudelka

Koudelka pojímá výstavu jako celek, odmítá se proto bavit o jednotlivých snímcích, jen s velkou neochotou souhlasil s komentářem jedné fotografie, která byla určena k poutání výstavy. Uprostřed antických ruin zachycuje obří kamenné prsty. „Když se jedná o vstup na výstavu, musíte mít fotografii, která lidi zaujme a vleze jim do hlavy,“ říká.

Výstava Josefa Koudelky
Zdroj: ČTK/Tereza Nováková

Soubor více než stovky jeho panoramatických záběrů bude v Paříži k vidění do poloviny prosince. Poté se přesune, stejně jako další známé soubory, do Česka. „Všechno, co dělám, nakonec skončí v Praze. Když budete chtít vidět nějakou moji fotografii, kterou jsem pokládal za dobrou, budete ji moct najít jedině v Uměleckoprůmyslovém muzeu,“ slibuje Koudelka.

K výstavě vychází i publikace s Koudelkovými fotografiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...