Frankensteinovo monstrum touží po empatii u del Tora i v Národním divadle

Frankenstein patří k nejznámějším hororovým příběhům. Během dvou století od svého vzniku se původní román dočkal mnoha ztvárnění. Do filmového zpracování se nejnověji pustil oscarový režisér Guillermo del Toro a premiéru na jevišti chystá Národní divadlo v Praze.

Hororový příběh o vědci, který v monstrózním experimentu přivede k životu stvoření, jehož existence se sám zalekne, vyšel poprvé v roce 1818. Román napsala Angličanka Mary Shelleyová. Propojila gotický román, vědecké teorie počátku devatenáctého století a dobovou sentimentalitu.

Guillermo del Toro na filmovém projektu pracoval přes třicet let. O vlastní verzi Frankensteina snil už od dětství. „Příběh prošel filtrem jeho představivosti, jeho lásky k této knize. Je největší vášní jeho života,“ říká představitel titulní role Oscar Isaac.

Nahrávám video

Kreaturu, která zničí svého stvořitele, ztvárnil Jacob Elordi. „Od chvíle, kdy vás chytne herectví za srdce, je taková komplexní role přesně tím, o co se snažíte. Vyžaduje maximum, vyžaduje vaši proměnu, abyste vystoupili z tohoto světa a pokoušeli se o něco tak bohatého a plného,“ říká Elordi.

Pochopení je důležité, říkají Isaac a Elordi

Del Torův film, uváděný Netflixem, měl otestovat možnosti současného filmového průmyslu. Kulisy, kaskadérské triky, kostýmy – vše vznikalo s důrazem na sebemenší detail. Ukazuje je londýnská výstava věnovaná Frankensteinovi. I tato expozice jde dvěma cestami: jednak cestou egoistického vědce, jednak tragického experimentu.

Ambiciózní vizí posedlého profesora Frankensteina a jeho výtvor nelze podle herců nového snímku jednoznačně vnímat jako negativní postavy. „Myslím, že Guillermo umí proplétat různé složité životy. Pokud máte lidskou empatii, tak si nemůžete myslet, že Victor Frankenstein je záporák. Protože sledujete jeho zrod a vidíte, z čeho vychází,“ vysvětluje Elordi.

Nahrávám video

„Jde o akt odpuštění ze strany Frankensteinova monstra. Někteří lidé s tím nesouhlasí a říkají, že si Frankenstein odpuštění nezaslouží. Ale o to jde. Odpuštění si nezaslouží, a stejně ho dostane. Když je Frankensteinovo monstrum schopné odpustit i lidem, kteří ho chtějí zabít, a zachránit je, vzniká krásná řetězová reakce,“ dodává Isaac.

Právě pochopení pro city monstra, které hledá lásku a přijetí od svého stvořitele, je pro snímek Guillerma del Tora tím hlavním motivem.

Být zodpovědný a vyslyšen

Ani tvůrci z pražského Národního divadla, kteří na polovinu listopadu připravují divadelní premiéru Frankensteina, nechtějí vytvářet obraz šíleného vědce a hrozivého netvora sešitého z všemožných kusů lidských těl. Více než popkulturní pojetí příběhu je zajímá původní kniha, v níž se odvržený „experiment“ protlouká sám životem a touží po soucitu.

V jádru románu Mary Shelleyové podle divadelníků stojí potřeba být vyslyšen. Zatímco v románu monstrum vede několikastránkový monolog, během devatenáctého a dvacátého století se v popkultuře proměnil z mluvící bytosti k obludě, která místo řeči vydává pouze zvuky.

„Tento posun vypovídá možná o naší společnosti víc, než je na první pohled patrné. Dokážeme si vybavit chvíle, kdy jsme se my sami rozhodli umlčet ty, kteří nás děsí svou jinakostí? A proč si až příliš často volíme zeď mlčení místo dialogu?“ ptají se inscenátoři v čele s režisérkou a spoluautorkou úpravy Petrou Tejnorovou.

Nahrávám video

Dvě století starý text podle ní rezonuje naplno právě v současné době, kdy se rozostřuje hranice mezi lidským a uměle inteligentním bytím. „Shelleyová předběhla naši dobu – intuitivně vnímala, že stvoření nové formy života není jen otázkou vědy, ale i etiky,“ říká režisérka. Devatenáctiletá spisovatelka navíc vystihla, že člověk by měl být zodpovědný za to, co přivádí na svět.

Divadelní Frankenstein má komorní obsazení. Vystačí si se třemi herci: Terezou Jarčevskou, Petrem Vančurou a hostující Terezou Hof. Premiérové uvedení je v plánu na 13. a 14. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...