Grafiky v Olomouci zachycují až pět století starou architekturu

Arcidiecézní muzeum Olomouc vystavuje nejcennější grafické tisky ze svých sbírek, které zpracovávají téma architektury. Pocházejí ze šestnáctého až osmnáctého století a zobrazují interiéry budov a zahrad, veduty měst a pohledy zachycující každodenní či sváteční život. Jsou na nich jak skutečné stavby, tak ty, které zůstaly jen ve fantazii tehdejších architektů.

Přestože zobrazování architektury iniciovali v době renesance především sami architekti, brzy se rozvinulo jako samostatný umělecký žánr. Autory grafických předloh se vedle architektů stále častěji stávali také malíři a specializovaní kreslíři, jejichž návrhy uskutečňovali profesionálně vyškolení rytci.

Na výstavě jsou ukázky nejznámějších ilustrovaných renesančních i barokních architektonických traktátů, praktických příruček i alb zaměřených na zobrazování perspektivy. Představeny jsou také návrhy samotných architektů i ukázky dobových ornamentálních vzorníků. Návštěvníci uvidí také tisky dokumentující antické památky či historickou architekturu anglických středověkých klášterů od Václava Hollara.

Architektura, grafika i věda v jednom

Součástí expozice jsou rovněž scénografické návrhy. Třeba ty od Ludovica Ottavia Burnaciniho, který působil na dvoře císaře Leopolda I. Grafiky byly součástí alb, která sloužila jako upomínka na konkrétní představení. „Většinou za vydáním toho alba stál nakladatel. Zaměstnával speciální kreslíře, rytce, kteří pak realizovali architektovu vizi nebo nějakým způsobem zdokumentovali realizovanou stavbu,“ doplnila kurátorka Muzea umění Helena Zápalková.

Za skutečně výjimečného umělce v tomto oboru označuje kurátorka italského grafika Giovanniho Battistu Piranesiho. Jako architekt dokázal většinu prací sám navrhnout i nakreslit. Jeho lepty odráží navíc obdiv k antické architektuře, kterou zkoumal. „Chodil na vykopávky, kreslil si jednotlivé architektonické prvky, které pak využíval ve svých grafikách. Byl komplexní osobnost, obsáhl architekta, vynikajícího kreslíře, grafika, ale i vědce, badatele,“ podotýká kurátorka.

Pro kroměřížskou sbírku je specifická bohatá kolekce reprezentativních alb věnovaných zámecké, palácové a zahradní architektuře. Grafiky přitom nejsou jen čistě technickými záznamy, návštěvníci v nich můžou hledat svědectví dobového života. Kupříkladu v grafice zobrazující již neexistující zahradu v belgickém Enghienu. „Odehrávají se tam desítky příběhů: štolba krotí koně a možná pozornější návštěvník najde i nějakou lechtivější scénu,“ napovídá mluvčí Muzea umění Olomouc Tomáš Kasal. 

Výstava s názvem Architektura v grafice 16.–18. století zůstane otevřena do 4. ledna.

Sběratelství grafiky olomouckých biskupů a arcibiskupů souvisí s dějinami kroměřížské zámecké knihovny, kterou v nově vybudované rezidenci založil v roce 1694 biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna.

Soubory grafických listů či bohatě ilustrované knihy se objevují v inventáři zámecké knihovny od samotného počátku a jejich počet narůstal cílenými nákupy i osobními odkazy jednotlivých prelátů.

Do samostatné sbírky vyčlenil většinu grafických listů spolu se vzácným souborem staromistrovských kreseb archivář a knihovník Antonín Breitenbacher v roce 1932. Část grafických alb přesto nadále zůstala součástí zámecké knihovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...