Hastrmana stahuje pod vodu láska

Hranici mezi láskou a posedlostí, vášní a trýzní překračuje Hastrman, titulní hrdina filmového romantického thrilleru. Filmový debut režiséra Ondřeje Havelky je zároveň první velkou filmovou rolí pro Karla Dobrého. Diváky s sebou Hastrman v kinech stáhne od 19. dubna.

Ondřej Havelka byl dosud režisérem dokumentů či divadelních představení a především je spojený se swingovým bigbandem Melody Makers. Pro svou první celovečerní režii si ovšem vybral stejnojmenný román Miloše Urbana, oceněný Magnesií Literou.

„Tohle tady chybělo, takový film jiného druhu. Ne komedie, která se klidně může dávat v televizi. Ne film plný hlášek. Hastrman by mohl spojit diváky, kteří chtějí jít na ‚biják‘, s těmi, kteří o zhlédnutém dál chtějí přemýšlet,“ hodnotí filmovou adaptaci autor předlohy.

Natáčení filmu Hastrman
Zdroj: První veřejnoprávní s.r.o.

Přestože epilog snímku je zasazen do současnosti, stejně jako druhá část Urbanova románu, rozhodli se scenáristé Ondřej Havelka a Petr Hudský soustředit filmové vyprávění na příběh z minulosti. Kontext vesnice první poloviny devatenáctého století, s pohanskými rituály a lidovými zvyky, stejně jako spojení života s přírodou, zvěrohodňuje mytologickou postavu vodníka.

V příběhu je dobře ilustrována lidská malost, a to je poučné vždycky. Dává se tu průchod zamlčovaným věcem v člověku, emocím a studu, ale zároveň zločinu a všem těm nízkým věcem v nás.
Karel Dobrý

Hastrman se jako baron de Caus vrací spolu se svým sluhou (Jiří Lábus) ze světa, aby obnovil rybníky na svém panství. Vystupuje jako moderní a osvícený člověk, vesnické společnosti se vymyká stejně jako dívka, do níž se zamiluje.

„Katynka je nespoutaná a nezávislá, dnes by se dalo říct, že je na svou dobu emancipovaná,“ představuje rychtářovu dceru herečka Simona Zmrzlá. 

Katynkou jsou okouzleni i místní učitel (Jiří Maryško) a farář (Jan Kolařík), osudovým se jí ale stane Hastrman. Rostoucí náklonnost v něm vzbuzuje běsy a pochybnosti, zda je víc člověkem ve zvířeti nebo zvířetem v člověku.

„Mezi Hastrmanem a Katynkou je všechno, na co dokáže obyčejný smrtelník jen pomyslet - nebo raději ani nepomyslet a rovnou zapomenout. Nekonečná harmonie i hluboké šrámy,“ přiznává Karel Dobrý.

Žádný vodník od Lady

Ani Miloš Urban v předloze, ani Ondřej Havelka ve filmu nechtěli vytvořit postavu ladovského hastrmana nebo komického vodníka, jakým se proslavil Josef Dvořák. Jejich představa se spíše blíží baladickému vodníkovi Karla Jaromíra Erbena. Nejlépe ho vystihuje úryvek z textu: „Jsem jako přehrazená voda – na povrchu smích plavců, pod hladinou ticho zatopené vesnice.“

Hastrmanově rozervanosti odpovídá i žánr filmu, který tvůrci označují za romantický thriller. „Když se dnes řekne ‚romantický film‘, je to vnímáno jako něco líbivého. Ve svém původním smyslu šlo ale více o paralely vztahů mezi lidmi a přírodními jevy, přírodními živly. Vzbouřené živly versus vzbouřené vášně,“ vysvětluje Havelka.

Právě jistá ambivalentnost ho prý na věcech a situacích zajímá. Jestli protichůdné emoce vzbuzuje Hastrman i v divácích, mohou v kinech zjistit od 19. dubna. Snímek vznikl v koprodukci České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...