Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

Nahrávám video

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.

Do Prahy se sjelo na čtyřicet soutěžících z dvanácti zemí. Dovezli nedokončené housle, které vytvořili ve svých dílnách. Hlavní soutěž se týká houslové hlavice – takzvaného šneka vyřezávají houslaři až na místě. „Je předepsaný model Antonio Stradivari,“ upřesnil ředitel soutěže Jan Špidlen, s čím porota bude výsledné nástroje srovnávat.

Muzeum zároveň práci asi nejslavnějšího houslařského mistra představuje na originálu. Vystavilo totiž nejvzácnější kousky ze svých sbírek, které vyrobili dva představitelé cremonské houslařské školy. Jedním z nich je právě Stradivari, housle zvané Libon od něj vznikly v roce 1729. Jeho o dvě generace mladší kolega Joseph Guarneri del Gesú vyřezal v roce 1744 ve své dílně nástroj zvaný Princ Oranžský.

Vliv malé doby ledové?

Několikery housle od těchto dvou mistrů použili vědci v roce 2008 ve studii, snažící se přijít na kloub tomu, proč zrovna „stradivárky“ jsou považovány stále za nedostižné. Starožitné nástroje spolu s moderními prozkoumali pomocí lékařského scanneru. „Rentgenový“ pohled podle nich ukázal, že za mimořádné akustické vlastnosti vděčí stradivárky hustotě dřevní hmoty.

Housle Stradivari, zvané Libon, a housle Guarneri, zvané Princ Oranžský, ze sbírek Národního muzea na výstavě v roce 2016
Zdroj: Facebook/Národní muzeum

Jiná, dřívější studie vysvětlovala, že příčinou hustější dřevní hmoty je takzvaná malá doba ledová, kdy od konce šestnáctého do poloviny devatenáctého století byly teploty v Evropě celkově nižší. V letech 1645 až 1715, právě v době, kdy Stradivari působil, pak nastalo takzvané Maunderovo minimum, kdy bylo ještě chladněji. Chladno způsobilo zpomalení růstu stromů, ale takové podmínky už se nezopakovaly.

Jako všichni houslaři té doby Stradivari velmi pečlivě vybíral stromy, jejichž dřevo zpracovával. Soudilo se, že si opatřoval dřevo z jižních italských Alp, z oblasti, které se říká „les houslí“. Říkalo se také, že italský mistr a jeho kolegové používali dřevo ze starých kostelů.

Lidé stradivárky nepoznají, tvrdí studie

Pracovníci Institutu Jean Le Ronda d'Alemberta – tedy výzkumné laboratoře zastřešené Sorbonnskou univerzitou a francouzským Národním výzkumným centrem – v roce 2017 ověřovali, jestli jméno slavného houslaře nemá lepší zvuk než jím vyrobené nástroje.

Mezinárodní houslařská soutěž v Českém muzeu hudby
Zdroj: Národní muzeum

Navzdory prestiži starých italských houslí posluchači dávají přednost zvuku novějších nástrojů a nedokážou „stradivárky“ odlišit, zní závěr publikovaný v časopise PNAS vydávaném americkou Národní akademií věd. Srovnávacího poslechu se účastnilo 137 lidí jednak v pařížském sále, jednak v newyorské koncertní síni. 

Výsledek experimentu potvrdil obdobné studie stejného týmu z let 2010 a 2012. Sólisté by tak podle výzkumníků udělali lépe, kdyby při soutěžích, konkurzech či koncertech sáhli po novodobějších houslích, ovšem za předpokladu, že by posluchačům ani porotcům nebyl původ nástroje znám.

I housle za miliony lze ukrást

Čekalo by se, že nástroj od Stradivariho jeho majitel nespustí z očí, zvlášť když takových kousků se do dnešních dnů zachovalo zhruba šest set.

Například v roce 2012 se ale ve ztrátách a nálezech ve švýcarském Bernu objevily housle, které si půjčil nejmenovaný virtuos a pak je zapomněl ve vlaku. O dva roky dříve byla houslistka Min-Jin Kymovová okradena o své stradivárky, zatímco si kupovala sendvič v Londýně. Zloděj se je následně pokusil prodat za sto liber.

Ceny stradivárek se šplhají do milionů. Světový rekord na aukci drží housle od Stradivariho, jejichž majitelkou byla vnučka anglického básníka Byrona. Prodaly se v roce 2011 za 9,8 milionu liber (tehdy zhruba 325 milionů korun).

Pokud by si zájemci chtěli pořídit mistrovské housle od současného houslaře, měli by podle ředitele soutěže počítat s cenou začínající přibližně na sto tisíci korunách.

Dláto ano, smirkování ne

Program soutěže v Českém muzeu hudby potrvá do 7. června, kdy bude také oznámen vítěz. Materiál, tedy javorové dřevo, i nástroje používají houslaři svoje. „Je přesně specifikováno, co smějí použít a co ne. Jsou dovoleny jen řezné nástroje: dláta, nože. Nesmí se používat pilníky, smirkové papíry ani škrabky. Pak se pozná, co ten účastník dovede,“ dodává Špidlen.

O vítězi rozhodují nejen odborníci, hodnotí se i soutěžící navzájem. „Tato soutěž není anonymní, o to více je její průběh transparentnější. Veškerá hodnocení jsou odkrytá a soutěžící mají možnost diskutovat své poznatky či výhrady s ostatními nebo s porotou. Samotný proces společného hodnocení je pro každého velmi přínosný,“ nepochybuje Špidlen.

Hlasovat může rovněž veřejnost, která se přijde do prozatímní dílny v muzeu podívat. Pro zájemce z řad laiků jsou určeny i doprovodné přednášky a koncerty, mimo jiné koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky.

Soutěž pořádá už od konce devadesátých let Společnost Věnceslava Metelky, nesoucí jméno houslaře působícího v devatenáctém století. Inspirativní osobností byl i pro spisovatele Karla Václava Raise, který z Metelkových deníků čerpal inspiraci pro svůj historický román Zapadlí vlastenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...