Jan Žižka vtrhl do kin. Víc než fakta ho zajímají emoce

Nahrávám video

Velkofilm Jan Žižka vypráví o vzestupu slavného vojevůdce. Podle tvůrců nejde ale o jeho biografii, husitský hejtman byl jen inspirací pro historický snímek s mezinárodním hereckých obsazením. Režisér Petr Jákl ho natočil v Česku s americkým hercem Benem Fosterem v titulní roli a hollywoodskými ambicemi. Rozpočet téměř půl miliardy korun dělá z Jana Žižky dosud nejdražší tuzemský film.

Výpravný snímek se vrací na počátek patnáctého století a sleduje, jak se Jan Žižka stává z nájemného žoldnéře válečníkem, kterého nikdo nedokázal porazit. Do role vojevůdce, jehož jméno v Česku slyšel snad každý, vybral Petr Jákl amerického herce Bena Fostera, známého třeba ze superhrdinské sci-fi X-Men: Poslední vzdor nebo westernu 3:10 Vlak do Yumy. Hvězdou mezinárodního obsazení je ale oscarový Michael Caine v roli lorda Boreše.

Významnou roli v ději má i Sophie Loweová jako Kateřina – neteř francouzského krále a snoubenka mocného Jindřicha z Rožmberka. „Myslím, že je důležité mít tuto postavu mezi všemi těmi muži. Vyvážila mužskou energii,“ domnívá se Loweová.

Z českých herců diváci poznají Karla Rodena v roli Václava IV. Do obsazení se dostali také Ondřej Kavan, Ondřej Vetchý, Michal Dlouhý, Jitka Čvančarová či Jan Budař. Ten přiznal, že natáčení pro něj byla výzva, jak se naučit nové věci. „Kromě jazyka jsem trénoval i bojové scény. Jsem rád, že jsem neměl žádného kaskadérského dubla,“ uvedl.

Na plátně se objeví i neherci, ale jinak známé tváře, jako třeba olympijský judista Lukáš Krpálek nebo zpěvák Ben Cristovao, kterého režisér „naverboval“ mezi asijské nájezdníky Kumány.

O Žižkovi se toho moc neví

Jáklův film se soustředí na počátky Žižkova vzestupu. Tedy na dobu, z níž o budoucím husitském vojevůdci nezbylo mnoho dokladů. „Je to režisérova fantazie, která může vycházet částečně z prameny nedoložené reality. Do konce prvního desetiletí patnáctého století o něm nevíme prakticky vůbec nic. Víme, že pocházel z chudých šlechtických poměrů, že rodinný majetek nebyl schopen jeho a jeho bratra uživit a že se živil jako nájemný rytíř,“ shrnul historik Martin Nodl.

Ve filmu má například Žižka zranění na levém oku, ale třeba coby obří socha na pražském Vítkově má pásku na oku pravém. Ani podle historických pramenů se ovšem neví, jak přesně měl poraněný zrak. Podle Nodla na tuto otázku nepřinesla odpověď ani takzvaná čáslavská kalva, tedy část lebky údajně Jana Žižky, která se objevila teprve před zhruba stoletím. „Protože nevíme, jestli je opravdu jeho,“ vysvětlil historik.

Historické tápání filmařům i nahrávalo. „Ben Foster byl pravák, takže držel palcát v pravé ruce. A kdyby měl zakryté pravé oko, bylo by to nebezpečné,“ nastínil konkrétní příklad Jákl.

Sami tvůrci koneckonců přiznávají, že středověký válečník jim byl hlavně inspirací. „V té době se děla spousta věcí, únosy, šlechta mezi sebou bojovala, politická situace byla divoká. Chtěl jsem na diváky přenést emoci, ne fakta,“ říká Petr Jákl, který se podílel i na scénáři.

Kdo by si tedy Žižkův příběh chtěl vyslechnout na základě ověřených údajů, musí sáhnout třeba po rozsáhlé publikaci historika Petra Čorneje. Život a dobu husitského hejtmana rozebírá na více než osmi stech stranách. Jeho Jan Žižka se stal Knihou roku 2019 v cenách Magnesia Litera.

Prvenství už má na kontě i filmový Jan Žižka. Do kin vstoupil jako nejdražší český film, předčil tak dvacet let starý Tmavomodrý svět, který Jan Svěrák natočil za zhruba polovinu. Žižka se promítá s dabingem i ve verzi s českými titulky. A hned po české premiéře míří pod názvem Středověk také do zahraničních biografů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...