Juráček a Horáková v garsonce. Hra O Pavlovi vypovídá o samotě i střetu dvou výrazných osobností

Nahrávám video

Režisér a scenárista Pavel Juráček a jeho manželka Daňa Horáková byli po podpisu Charty 77 nuceni odejít na Západ. Usadili se v Německu. Jejich desetileté soužití vylíčila Horáková v oceněné knize O Pavlovi, podle ní vznikla nyní stejnojmenná inscenace v pražském Divadle Na zábradlí. Klaustrofobní mnichovská garsonka, v níž žili, posloužila divadelním tvůrcům k výpovědi o samotě a izolaci ve vztahu.

„Aureola neposkvrněného mučedníka, která tady o něm v Česku vznikla, byla trošku falešná. Jak může být hrdinou člověk, který bral drogy a zapíjel je alkoholem?“ uvádí Daňa Horáková jednu z motivací, která ji dovedla k napsání knihy O Pavlovi. Zvítězila s ní v anketě Lidových novin Kniha roku 2020 a připsala si i nominaci na Magnesii Literu.

S Pavlem Juráčkem se seznámila v Praze. Vystudovaná filozofka se pohybovala v československém disentu. Juráček byl (spolu)podepsán pod scénáři k vědecko-fantastické Ikarii XB1, Sedmikráskám Věry Chytilové i k interaktivnímu Kinautomatu.

Před nástupem normalizace, která jeho další tvorbu podmiňovala souhlasem se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, stihl ještě uvést svůj druhý – a nejznámější – celovečerní film. Případem pro začínajícího kata se jako režisér zapsal k výrazným představitelům československé nové vlny.

Z Československa do garsonky

Po podpisu Charty 77 byli oba dotlačeni k emigraci. „Pro začátek vztahu Juráčka a Horákové hraje velkou roli StB. Aby mohl Juráček odjet do Německa, žádala po něm policie, aby si Daňu vzal a odjel do Mnichova s ní. Celý jejich pobyt v exilu byl zastřešený akcí Asanace, kdy se StB rozhodla vystěhovat množství signatářů Charty 77 do zahraničí,“ připomíná dramaturg Petr Erbes.

O Pavlovi (Divadlo Na zábradlí)
Zdroj: Divadlo Na zábradlí/KIVA

Ona byla ranní ptáče, on noční pták, ona nekuřačka, on kuřák – a sdíleli prostor o rozloze sotva čtyřicet metrů čtverečních. „Žili jsme vztah dvou extrémně svébytných osobností. A ty dvě extrémní osobnosti na sebe narazily v jednom pokoji,“ shrnula Daňa Horáková soužití s Pavlem Juráčkem po odchodu do Německa.

Mnoho úrovní samoty

Na stísněném prostoru se odehrává i inscenace podle její knihy. „Vycházíme do velké míry z postav českých emigrantů. Takže do té garsonky za nimi na návštěvu přijde mnoho dalších postav. Nejenom skutečných, ale i fantaskních,“ dodává dramaturg. Vztah Horákové a Juráčka nabízí paralely vztahu Franze Kafky s Dorou Diamantovou i Viktorky s černým myslivcem.

Tvůrci inscenace vnímají témata, která nastiňuje, jako nadčasová, nevztahující se jen k době normalizace. „Je to hra o mnoha úrovních samoty a všech nepřítomných, se kterými denně žijeme. O tématu ke zpracování jsme uvažovali v čase covidové pandemie. V té době se mnoho vztahů ocitlo v izolaci. Zajímalo nás téma společného soužití – jak spolu vydržet, žít a komunikovat v takových podmínkách?“ dodává režisérka Anna Klimešová.

Jako Pavel Juráček se představuje Michal Bednář, Daňu Horákovou poznají diváci v Anežce Kubátové. „Působí na mě jako velice chytrá žena, která překonala zlé období a potom udělala kariéru,“ říká herečka o předloze své postavy. Horáková působila v Německu jako novinářka a krátce také zastávala funkci ministryně kultury spolkové země Hamburk.

Anna Kubátová jako Daňa Horáková
Zdroj: Divadlo Na zábradlí/KIVA

Zlatá šedesátá podle Juráčkových deníků

Změny poměrů se Pavel Juráček nedožil, zemřel v květnu 1989 na rakovinu. S jeho složitou bohémskou osobností čtenáře ještě před knihou Dani Horákové seznámilo knižní vydání jeho deníků, které si vedl od roku komunistického puče až do poloviny let sedmdesátých. Několikasvazkové dílo bylo oceněno Magnesií Literou jako nakladatelský čin roku 2004.

Na zábradlí lze Pavla Juráčka potkat také v inscenaci Zlatá šedesátá, které jako základ posloužily právě jeho deníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...