Když přišla noc… Dokument připomíná české odbojáře popravené v Berlíně

Nahrávám video

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Dokument o československých odbojářích vězněných v Plötzensee označuje dokumentaristka Zora Cejnková za filmařskou výzvu. „Protože nikdo si nedokumentoval fotograficky, filmařsky svoji odbojovou činnost. Stála jsem před otázkou, jak natočit film, aby to nebyly jenom ‚mluvící hlavy‘, o věcech, o kterých se nemluvilo, které se nedokumentovaly. Sami nacisté drželi tyto informace samozřejmě naprosto v tajnosti,“ říká režisérka.

Zásadní otázkou bylo, jak zobrazit dnes už neexistující část věznice, která byla poničena při bombardování a poté stržena. Za zdi vězení a na popraviště diváky zavedou 3D animace. Při pátrání po osudech popravených vycházela Cejnková z rešerší v archivech gestapa uložených v Česku.

Vzpomínky rodinných příslušníků

Další stopy ji navedly k dosud žijícím příbuzným někdejších odbojářů. „Film je postaven na osobních vzpomínkách a výpovědích rodinných příslušníků, z nichž většina si ještě pamatuje ty, kteří byli popraveni na nechvalně známém popravišti v Plötzensee,“ upozorňuje dokumentaristka.

Byl pro ně vytvořen speciální soudní dvůr. V Plötzensee byl kromě Čechoslováků popraven například i hrabě von Stauffenberg, německý důstojník a strůjce neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera.

Česká veřejnost si podle tvůrců snímku dosud spojuje protinacistický odboj zejména s aktéry atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a následným vyhlazením Lidic. Dokument chce připomenout, že československý odboj byl mnohem širší.

Některé oběti ale byly po komunistickém převratu v roce 1948 cíleně odsunuty do pozadí. Mezi hrdiny komunistického odboje se tolik nehodili příslušníci odbojových skupin Obrana národa, Petičního výboru Věrni zůstaneme či ze Sokola.

„Památka těchto lidí byla nejsilněji uchována v jejich rodinách. Protože archivy gestapa sice byly v naší republice, ale byly v moci StB a byly tajné. Takže i historikové se k nim dostávají až v posledních letech,“ podotýká Cejnková.

Krvavé noci

Ke smutné historii věznice Plötzensee, která se týkala i československých odbojářů, patří také takzvané Krvavé noci. Zrychlené rozhodnutí o hromadných popravách následovalo po náletech spojeneckých vojsk na podzim 1943.

„Během tří nocí bylo popraveno téměř tři sta odsouzenců k smrti, důvodem bylo to, že věznice byla částečně zničena, nacisté měli obavy, aby lidé neutekli,“ upřesnila režisérka. O rozsudcích smrti se rozhodovalo dokonce i po telefonu.

Mezi oběťmi Krvavých nocí byl i pozdější symbol komunistického odboje Julius Fučík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...