Klusák a Pecháčková natočili dokument o pandemii covidu-19. Zachytili Velké nic

Liduprázdná města, záchranáři v pohotovosti, operní pěvkyně za pokladnou supermarketu, nudapláž v rouškách i antirouškařské demonstrace. Režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková se na jaře 2020 vydali s kamerou do prázdných ulic a následující dva roky sledovali reakce české společnosti na pandemii covidu-19. Dokumentární tragikomedie Velké nic zachycuje silné příběhy i bizarní obrazy. První diváci černobíle natočený snímek zhlédli v úterý, v tuzemských kinech se začne promítat od 16. března.

Víta Klusáka zastihla pandemie v době, kdy do kin uvedl dokument V síti, v němž spolu s režisérkou Bárou Chalupovou poukázali na praktiky sexuálních predátorů na internetu. Promítání na festivalech a debaty na školách ale zastavil lockdown.

„Vláda ČR povolala národ kutilů a nechala otevřít galanterie, před kterými se utvořily nekonečné fronty, a šicí stroje v domácnostech se rozjely naplno. To nás pobavilo i zvedlo ze židlí. Po chvíli váhání, zda riskovat, že nový virus přitáhneme domů, jsme se rozhodli pustit do práce na filmu o tom, jak Češi žijí i prožívají pandemii,“ popisuje Vít Klusák moment, kdy se rozhodl bezprecedentní časy v historii Česka točit.

Výsledkem podle něho není mučivá tryzna, ale snímek i přes určité teskné podtóny veselý. Filmaři se nechtěli pasovat do role soudce, spíš kamerou zachytit každodenní život ve výjimečném období. Zajímalo je, jak si česká společnost s pandemií poradila a zda pro ni nebyla v něčem i přínosem.

Zajímavější je, co vidět není

„Fascinovalo mě prázdno, které covid vyrobil. Prostor, ve kterém jsme dostali příležitost uslyšet naše vnitřní hlasy. Ty, co v každodenním shonu zametáme pod koberec. Bývá náročné si jejich vzkaz pustit k tělu a nám najednou spadla do klína možnost je vnímat na kolektivní úrovni. Filmem jsem chtěla tomu NIC postavit pomník. Zarámovat covidovou zkušenost jinak než jako dobu temna,“ dodává spolurežisérka a také Klusákova životní partnerka Marika Pecháčková.

Vít Klusák doufal, že jeho partnerka udělá z natočeného materiálu niternější film, protože ji „víc zajímá, co ve filmu není vidět, než co je“. Pecháčková je autorkou snímku Smilovice o vnitřním „populárním fašismu“ v malé vesnici, kam přijedou imigranti, nebo intimního dokumentu Vnitroblok natáčeném na jednom prázdném pražském dvorku propojujícím obyvatele okolních bytů.

Nahrávám video

Natočeno černobíle

Dokument Velké nic je natočen černobíle a širokoúhle. Utlumením barev tvůrci reagovali na přetékající obrazy pandemické reality. „Aby náš snímek nevypadal jako publicistika nebo zpravodajství, ale na první pohled jako náš osobní až osobitý pohled na tu událost,“ dodává Klusák.

Vedle každodenních obrazů je průvodcem Velkým nic i filmař Karel Vachek. „Inteligence bytí na nás tímhle způsobem promluvila. A kdybychom byli chytřejší, tak na nás nemusí mluvit tímhle hrubým způsobem. A o tom to je, ten koronavirus,“ říká ve filmu.

Vít Klusák dodává, že na dosavadních projekcích Velkého nic se lidé překvapivě často smáli. Nebyl to ale podle něho výsměch nebo pobavení nad někým druhým, ale smích, který vede k promýšlení podstaty věcí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...