Kniha mapuje, co zbylo z devadesátek. Squaty byly společenskou alternativou

Nahrávám video

Pražský Klub 007, Ladronka, Milada nebo Zlatá loď byla místa, která po revoluci představovala kulturní a společenskou alternativu. Squaty a centra popisuje nová kniha Radima Kopáče a Gabriely Kontra s názvem Padáme i na tvou hlavu. Snažili se ukázat, co bylo a zbylo z devadesátek.

Zlatá loď v Náprstkově ulici byla první squat v Praze, v němž se na začátku devadesátých let usídlilo několik desítek lidí, kteří se znali z Kampy, z demonstrací, happeningů nebo koncertů. V domě vznikla kavárna, galerie i lidová zámečnická dílna. Prostor sloužil i jako azyl pro pouliční umělce z Karlova mostu, neustále v něm hrála živá hudba a zkoušely v něm divadelní spolky. Dům, o který nikdo neměl zájem, začali jeho obyvatelé opravovat a udržovat.

Scházet se v centru města mělo psychologickou výhodu: pod svícnem je totiž největší tma. „Policie nebo různé další mocenské orgány, ať už obecní, nebo státní, je vlastně neotravovali. Oni do roku 1994, než se ozval majitel, mohli pokojně dva a půl roku nebo tři roky žít,“ říká autor knihy Radim Kopáč.

Městská část Praha 1 jako majitel za asistence policie dům vyklidila, několik lidí se tam pak ještě pokusilo vrátit. Jedna z žen byla vzata do vazby, proti čemuž se držela hladovka před státním zastupitelstvím.

První veganská restaurace v Praze

Bývalé kulturně-sociální centrum Black Hand zase fungovalo v budově školy ze třicátých let v Kafkově ulici v Dejvicích. Sídlilo tam mezi lety 1992 a 1998. Klíčovou osobností byl Petr Bergmann, který byl v kontaktu se zahraniční nezávislou scénou, projel squaty ve Francii, Německu nebo Švýcarsku a podle svých slov právě tam zformoval svůj světonázor.

„Nespoléhat na to, co mi kde kdo dá nebo jakým způsobem se někde začlením, ale vlastně si vytvářet hodnoty pro sebe. Když jsme poprvé vycestovali na západ, tak jsme tam viděli právě tato centra. Když jsme se vrátili do Čech, tak jsme to chtěli mít tady také,“ vypráví Bergmann.

V jejich centru se nesmělo kouřit ani pít alkohol. Věnovali se právům zvířat, otevřeli první veganskou restauraci v Praze a v pronajatém prostoru dali prostor umělcům, kteří se pak po roce 2000 prosadili i v mainstreamu. Fotografie tam vystavoval Ibra Ibrahimovič, jeden z prvních ateliérů tam měl David Černý.

Sedmička funguje stále

„Ta knížka není takovým tím smutným ohlédnutím za tím, co bylo, co zmizelo. Je to spíše taková pocta tomu, že jsme se s kolegyní Gabrielou Kontra mohli té subkulturní aktivity v devadesátých letech účastnit,“ říká Kopáč. Knihu tvoří vzpomínky pamětníků, čtyři stovky dobových fotografií od třiceti fotografů, ale také plakáty, pozvánky, kresby a koláže.

Vzpomíná se v ní i na historii proslulého Klubu 007, jemuž se říká „Sedmička“ a který existuje už od roku 1968. V devadesátých letech se v něm formovala hardcorová a punková subkultura a kapely různých hudebních žánrů tam vystupují stále.

Nevraživost nové moci

Podle autorů měla mainstreamová kultura v devadesátých letech jasnou a solidní opozici, navazující myšlenkově na podzemní aktivity československé druhé kultury sedmdesátých a osmdesátých let. Lidé tak podle autorů měli šanci na tvůrčí nezávislost mimo oficiální kurz mainstreamové kultury.

„Šlo o neopakovatelnou éru, kterou po roce 2000 zválcovaly nové, virtuálně projektované světy, myšlenkově povrchní a prázdné, ale i narůstající nepřejícnost, ba nevraživost ze strany nových představitelů moci, kteří alternativu nechápali jako nezbytný rub jakékoli hegemonie, ale jako ohrožení, podobně jako dekádu dvě předtím moc komunistická,“ píše se v anotaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...