Komiksový Batman v Praze bojuje proti „bolševickému čarodějovi“

Nahrávám video

Batman zamířil do Prahy, aby se tu za komunistické éry postavil zlu. Maskovaný hrdina se totiž poprvé dostal do rukou českých autorů. Komiksová povídka Štěpána Kopřivy a Michala Suchánka vyšla v knize Batman – Svět, do níž se zapojili tvůrci ze čtrnácti zemí.

V příbězích má Batman za úkol vyrazit do světa, aby se střetl se zlem v domovských zemích autorů, a nesejde na tom, jestli v přítomnosti nebo minulosti. „V první řadě to byla určitě fantastická příležitost, zkusit si nakreslit tuto legendární postavu a pracovat s ní. Snažil jsem se to pojmout vlastním stylem,“ poznamenává kreslíř Michal Suchánek.

Inspirace skutečností

Spolu se scenáristou Štěpánem Kopřivou vyslali Batmana do normalizační Prahy po stopách nebezpečného telepata. Jako inspirace posloužil i tehdejší skutečný ministr školství František Kahuda, který mimo jiné prosazoval výzkum telepatie nebo proutkaření, mentálních schopností, které by Východ mohl využít ve studené válce proti Západu. Proto se mu říkalo „bolševický čaroděj“.

„Komunisté, kteří se snaží vyvinout psychokinetické zbraně, nám přišli jako důstojný soupeř pro Batmana,“ říká Kopřiva. „Inspirace skutečnými reáliemi tam je, ale na rozdíl od našeho příběhu to v realitě samozřejmě nefungovalo.“

V každé zemi jiná obálka

Komiksová kniha Batman – Svět
Zdroj: Crew

V příbězích od ostatních autorů Batman navštíví také pařížský Louvre, projede se moskevským metrem, zasáhne v jihokorejském Soulu a čeká ho i dobrodružný výlet do Alp. V každé ze zapojených zemí vyšla povídková antologie se speciální obálkou. Na té české Batman stojí na Karlově mostě.

„Můj úplně první návrh zobrazoval Batmana kdesi na Jižním Městě, dramaticky nasvíceného červeným světlem a s pohledem na typickou socialistickou architekturu, nicméně nám bylo řečeno ze strany nakladatelství DC Comics, jestli bychom nemohli zpracovat ikoničtější záběr, který by znali i cizinci,“ upřesňuje Suchánek.

Jednička mezi superhrdiny

V komiksu se Batman poprvé objevil v roce 1939 a brzy se zařadil k nejpopulárnějším americkým superhrdinům. „Byl to Batman – obsesivní Batman, ten ultimátní nerd –, kdo přiměl miliardy normálů přijmout kulturu, kterou do té doby znevažovali a odmítali. Komiksy, seriály a filmy s Batmanem dodnes slouží jako vstupní brána do nerdovského života,“ upozorňuje například americký kulturní kritik Glen Weldon v knize Temný rytíř. Popsal v ní vznik, vzestup i význam netopýřího muže. Nedávno vyšel i český překlad.

„Batman je natolik univerzální postava, že si v ní každý může najít, co mu vyhovuje, tu fasetu, která je pro něj nejpodstatnější,“ domnívá se Štěpán Kopřiva. „A pro mě je to asi individuální hledání spravedlnosti,“ prozradil.

Podle Petra Litoše, ředitele nakladatelství Crew, které českou verzi knihy Batman – Svět vydalo, se příběhy o tomto hrdinovi stále dobře prodávají. „Mezi superhrdinskými komiksy je jednička,“ říká dokonce. Míní, že na Batmanově úspěchu se podepsalo to, že není žádný silák. Chybí mu nadpřirozené schopnosti, hrdinou se stal díky tréninku, zarputilosti a technologiím, čímž je čtenáři bližší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...